Myšlenku v pondělí v Praze představila česká pobočka Iniciativy evropských občanů za nepodmíněný základní příjem. Peníze by dostával úplně každý člověk bez ohledu na věk a příjmy. Stát by navíc i nadále platil důchody a sociální dávky.
Podle iniciativy by si člověk díky této dávce vybíral jen zaměstnání, které je pro ně smysluplné, bez tlaku na zajištění rodiny. Měl by také více času na dobrovolnictví, péči o své blízké, neziskové a umělecké aktivity.
"Někomu se může zdát, že to jsou peníze za nic, ale právo volit má také každý. Byl by to materiální základ svobodného života, aby lidé mohli být pro společnost užiteční a kreativní," uvedl filozof a sociolog Marek Hrubec z pražského Centra globálních studií Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, který v Česku zavedení základního příjmu prosazuje.
Zastánci této myšlenky chtějí do 14. ledna 2014 získat v EU minimálně milion podpisů. Pokud se jim to podaří, bude se tématem muset zabývat Evropská komise a Evropský parlament. Podmínkou je získat podpisy alespoň v sedmi členských zemích Unie, v Česku je vzhledem k počtu obyvatel nutné shromáždit alespoň 16 500 podpisů. "Zatím máme zhruba pětinu," podotkl Hrubec.
V Česku by mohla být dávka 10 tisíc měsíčně
Výše základního příjmu zatím není stanovená. Má být taková, aby lidem zajistila důstojný život a eliminovala riziko chudoby. Pohybovat by se měla minimálně na 60 procentech národního mediánu čistého příjmu.
"V Česku je to zhruba deset tisíc korun měsíčně. Návrhů ale je víc, přesnou částku zatím nechceme říkat, o tom se bude diskutovat příští rok. Může to být všude stejné nebo v každé zemi jiné," uvedl Hrubec.
Dopodrobna promyšlený zatím není ani způsob financování. Podle iniciativy existuje možností více, záležím prý na každém státu a jeho podmínkách. Například v Grónsku a Aljašce, kde je údajně podobná dávka již zavedená, se financuje z těžby surovin.
V Česku by podle Hrubce mohlo být zdrojem například zavedení progresivního zdanění a hmotné odpovědnosti politiků, zamezení daňových úniků, prodej kmitočtů na mobilní sítě či štíhlejší byrokracie. "Zdroje jsou," uvedl Hrubec stejně jako Vladimír Špidla v roce 2002, když vysvětloval, z čeho zaplatí předvolební sliby. "Jen jsou špatně distribuované," doplnil.
O základním příjmu se mezi akademiky diskutuje už desítky let. Jasnější podobu získal jejich plán až v poslední době. "Je to iniciativa vycházející zezdola a je motivována zájmem občanů," zmínila Zuzana Uhde ze Sociologického ústavu Akademie věd. Konkrétní podoba plánu začne případně vznikat až poté, pokud iniciativa získá dostatečný počet podpisů.
Uskutečnění této utopické vize ale není příliš reálné. Například kdyby dostával každý občan České republiky měsíčně 10 tisíc korun, stát by to ročně vyšlo na 1,26 bilionu. To je víc než celý státní rozpočet.
