Ke svým jedenapadesátým narozeninám dostala žena vysněný dárek, porodila zdravé dítě.
"Našla si nového partnera, o dvanáct let mladšího, chtěli dítě," vzpomíná primář porodnice v Praze-Podolí Jan Kovařík na nejstarší rodičku ve své praxi. Její jméno kvůli lékařskému tajemství neuvedl.
Dítě se narodilo před dvěma roky. Žena otěhotněla v padesáti letech po umělém oplodnění darovaným vajíčkem - stejně jako Rumunka Adriana Iliescuová. Ta je od neděle nejstarší matkou na světě. Porodila zdravého chlapce - v šestašedesáti. Druhé dítě však zemřelo.
Oplodnění ženy v tak pozdním věku vyvolalo rozporuplné reakce. Čím je žena starší, tím podle lékařů hrozí větší zdravotní potíže jí i dítěti. Zvyšuje se riziko genetických vad u dítěte, například Downova syndromu, ale i riziko krvácení a potratu.
V Česku by žena ve věku Rumunky se žádostí o umělé oplodnění neuspěla. Centra pro léčbu neplodnosti se totiž řídí etickým kodexem, který stanoví věkovou hranici pro umělé oplodnění na 48 let. Zdravotní pojišťovny navíc hradí ženám první tři zákroky jen do čtyřiceti let.
Někteří lidé omezení kritizují. "Když je otcem sedmdesátiletý muž, nikdo to neřeší. Když je starší matka, vypukne povyk," zlobí se osmatřicetiletá žena z Ostravska, která se marně snaží otěhotnět.
"Budu to zkoušet, dokud mi to zdraví a peníze dovolí. V šedesáti ale ne. To by bylo neodpovědné vůči dítěti," uznává. Jméno zveřejnit nechce.
Případ rodičky z Prahy dokazuje, že se může pokusit otěhotnět i v padesáti letech nebo těsně poté. Etická hranice je doporučením, ne zákonem a dá se překročit. Takové případy jsou však v Česku výjimkou. Ženy po padesátce už totiž obvykle děti mít buď nemohou, nebo je rozhodně nechtějí.
"Rodičku starší padesáti let nepamatuji, ale setkal jsem se s několika ženami v tom věku, které náhodou otěhotněly v přechodu a přišly na umělé přerušení," vzpomíná primář porodnice ve Frýdku-Místku Petr Wiecek.
Zatímco v osmdesátých letech rodily Češky své první dítě kolem dvaadvaceti let, od devadesátých let se zvyšuje věk prvorodiček i počet žen, které rodí ve věku kolem čtyřicítky a později.
Ke gynekologům i do center pro léčbu neplodnosti přicházejí stále častěji zralé ženy, které si buď našly nového, často mladšího partnera nebo se cítí osamělé, protože jejich děti už dospěly.
"Když nemohou otěhotnět přirozeně, hledají lékařskou pomoc. Kolegové mi takových pacientek posílají stále víc," tvrdí brněnský odborník Vít Unzeitig. "Jde o módní vlnu. Ženy, kterým odrostly děti, ale ještě nemají vnoučata, se cítí osamělé. Mají pocit, že musí znovu prokázat svoji důležitost," míní.
Také lékař ostravského Gyncentra Pavel Čermák uvedl, že ženy po čtyřicítce nejsou mezi jejich klientkami výjimkou.
"Ale žena starší padesáti let k nám přišla jen jedna. Neposlali jsme ji pryč kvůli věku, umělé oplodnění by se dalo s etickou komisí probrat. Podrobně jsme jí však vysvětlili, kolik vyšetření musí podstoupit a jaká rizika hrozí jí i dítěti. A protože už měla potíže s tlakem, cukrem i jiné, víckrát nepřišla," líčí.
Ze statistických údajů vyplývá, že v posledním desetiletí rodila v Česku každý rok nejméně jedna žena ve věku od 47 do 54 let. Nejstarší žena, vietnamské národnosti, přivedla na svět dítě v roce 2001 v Praze.
Naproti tomu nejmladším rodičkám bylo jen dvanáct až třináct let. Za uplynulých deset let porodily téměř třicet dětí.
 Matka s dítětem při festivalu Zahrada 2000 |
