Novou strategii, která se blíží pohledu USA a některých evropských zemí, doporučila vládě Bezpečnostní rada státu.
"Časy se změnily, obrana není jen to, že se budeme bránit útoku zvenčí. Nemůžeme čekat, až nám teroristé obsadí půlku země," říká Martin Košatka, politický ředitel ministerstva zahraničí.
A uvádí hypotetický příklad: "Dejme tomu, že v nějaké africké zemi sídlí teroristická organizace podobná Al-Kajdě, o níž víme, že vyvíjí zbraně hromadného ničení bez ohledu na protesty OSN. Pokud zpravodajské služby odhalí zájem těchto teroristů o důležitý objekt v Česku a přes veškerou snahu nezískáme mandát OSN, je v zájmu zachování životů lidí proti takovému spolku zasáhnout."
Náměstek ministra obrany Jan Váňa srovnává tento přístup s preventivními prohlídkami u lékaře. "Když odhalíte včas zhoubný nádor, máte po jeho odstranění velkou naději. A naopak - pokud víte, že máte karcinom, a o léčbě jen hovoříte, je to váš konec."
Oba experti zdůrazňují, že Praha hodlá i nadále k vojenským akcím v zahraničí vyžadovat souhlas OSN.
"Česko se jej bude vždy až do poslední chvíle snažit získat. Ale pokud by nebyl, tak nemůžeme čekat, až na nás zaútočí, máme právo se bránit," vysvětluje Košatka.
Premiér Vladimír Špidla během nedávné návštěvy USA uvedl, že shoda se lépe hledá uvnitř NATO než v jiných mezinárodních organizacích včetně OSN.
"OSN není organizací schopnou provádět operace na prosazení míru. To vědí všichni. V tom můžeme spoléhat jen na alianční spojence a potenciálně Evropskou unii," poznamenal Košatka.
Účinnou prevencí například proti útoku teroristů může být i demonstrace síly. Tak jako při loňském summitu NATO v Praze, kdy české letectvo posílily stíhačky USA, jež kroužily kolem Prahy.
"Nic se nestalo a my to pak schytali, že jsme to se zastrašováním teroristů přehnali," ukazuje náměstek Váňa na méně známé souvislosti preventivní bezpečnostní politiky.
