Máme výsadu, kterou v Evropě neznají. V době, kdy se všude střetávají vyhraněné názory na nutnost reforem, míří v Česku do funkce proreformní prezident.

Máme výsadu, kterou v Evropě neznají. V době, kdy se všude střetávají vyhraněné názory na nutnost reforem, míří v Česku do funkce proreformní prezident. | foto: iDNES.cz

Hosana. Dva silní soupeří o Hrad

  • 8
Ani kdyby soupeřili o Pražský hrad Ježíš Kristus a Buddha, neustalo by mudrování o záporech a kladech kandidátů, které je vydáváno za úvahy elit národa. Ale co vlastně chceme? Vždyť Václav Klaus i Jan Švejnar jsou silní, kultivovaní, vzdělaní, věkem přiměření a dobří kandidáti.

Jistěže, jak pro koho. Přitom se nám dostává výsady, kterou v Evropě neznají. V době, kdy se všude střetávají vyhraněné názory na nutnost reforem, či naopak jejich odmítání, míří v Česku do nejvyšší funkce proreformní prezident.

Švejnar i Klaus vědí, že sociální stát zde existuje, ale že ve své dnešní podobě je neudržitelný. Musí se reformovat. Každý z nich by šel na to jinou cestou, ale pokud je s něčím takovým hlava státu srozuměna, tak si můžeme gratulovat.

Navíc oba tito přívrženci tržní ekonomiky považují za důležitou i sociální únosnost reforem. Ať se to někomu líbí, nebo ne, je to postoj, který vyjadřuje názor většiny. Kritici Václava Klause mu už pět let vyčítají, že se nechal zvolit i hlasy komunistických poslanců. No, nechal...

Totéž má však v plánu i Jan Švejnar. Oba jako ekonomové umějí dobře počítat a hlasy komunistů budou potřebovat. Ale představy, že za to budou muset KSČM něco zvláštního slíbit, jsou bláznivé. Co by to tak mohlo být?

Tvrzení, že tím legitimizují extrémní stranu, s kterou se nemá mluvit, je vyčpělá fráze. Ve Sněmovně s komunisty totiž mluví každý. Volí je také část veřejnosti. Jak by to měl prezident změnit, zakázat či vylepšit, je záhada.

Kritici Jana Švejnara zase považují za jeho slabost to, že většinu života prožil v cizině. V jistých ohledech to může být naopak výhoda. Zůstat při nesmyslném hašteření politiků nad věcí a občas "nevědět" by bylo namístě.

A když si v případě Švejnara někdo ještě skoro dvacet let po listopadu 1989 myslí, že emigrace z komunistického Československa bylo něco podivného, tak naše vyrovnání se s minulostí pořádně neproběhlo.

Tyto výtky jsou zcela účelové. Populistické je pak testování obou kandidátů v televizi. Hezky by se u toho kdekdo pobavil, ale chtěl bych vidět při jakýchkoli otázkách trapasy většiny národa.

Slyším připomínku, že většina národa nechce být prezidentem, ať se kandidáti ukážou. Pokud skutečně chceme mít na Hradě neinvenčního člověka v podobě encyklopedie, tak radši zvolme Google. Tam bude jistota téměř stoprocentních odpovědí.

Ano, americkému profesorovi stále chybí hlubší vhled do nitra politických stran. Paradoxně však jeho názory více souzní s programy parlamentních stran než názory profesora pražského. V některých věcech se to může týkat i ODS.

Niccolo Machiavelli v jedenadvacáté kapitole svého slavného Vladaře píše: "Jen takového panovníka si všichni váží, který nezaujímá obojaká stanoviska, bez výhrad se staví na tu, nebo na onu stranu, je buď přítelem, nebo nepřítelem."

Přes všechny proklamace o sjednocování a svornících, kterými chtějí působit oba kandidáti na českou společnost, naplňují spíše citované představy Machiavelliho.

Klaus a Švejnar jsou dobří a silní kandidáti právě proto, že i pokud budou zvoleni, tak zůstanou (u mnoha ostatních by to jistota nebyla) především Janem Švejnarem a Václavem Klausem. Nenechali by se, jak si mnozí přejí, vymodelovat do beztvaré podoby nevýrazných, nudných a vždy nekonfliktních prezidentů. Hosana!


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video