Pokud by bylo tempo růstu zachováno, bylo by nakaženo za rok 2016 kolem 380 lidí, odhadl David Jilich z AIDS centra Nemocnice na Bulovce. „Jedna z největších záludností této infekce je její velmi dlouhé bezpříznakové období, kdy nakažená osoba může infekci přenést na další,“ uvedl Jilich.
Mnoho lidí si navíc podle Laury Janáčkové ze Sexuologického ústavu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze myslí, že jich se hrozba nákazy infekčním onemocněním HIV a jeho následné přetavení v AIDS netýká. Upozornila přitom na aktuální výzkum agentury STEM/MARK, podle něhož je v České republice 37 procent nevěrných žen a mužů a 67 procent z nich nepoužívá při styku kondom. Většina nevěr se pak odehrává formou jednorázového úletu.
U přibližně 100 tisíc Čechů pak byla na základě nevěry diagnostikována alespoň jedna pohlavní choroba. Riziko nákazy je poměrně vysoké i vzhledem k tomu, že 71 procent lidí v Česku spoléhá na věrnost partnera. Pochybnosti má kolem 21 procent dotázaných, šest procent svému partnerovi nevěří a dvě procenta o nevěře ví.
Až 120 000 mužů bylo partnerce nevěrných s mužem
Alarmující jsou podle Janáčkové zkušenosti Čechů s bisexuálním chováním v průběhu heterosexuálního vztahu. Mimopartnerský sex s člověkem stejného pohlaví mělo sedm procent žen a pět procent mužů. Z hlediska ohrožení HIV jsou rizikovou skupinou právě mužští bisexuálové a homosexuálové. Tvoří až 80 procent případů nakažení tímto virem.
„Pravděpodobně nejčastějším důvodem k tomuto chování se jeví u mladších lidí experimentování a hledání nových zážitků, důvodem může být též nevyjasněná sexuální orientace. Mnozí muži, kteří praktikují opakované bisexuální chování, mohou být též latentní homosexuálové, kteří neudělali coming out a je pro ně společensky nepřijatelné se otevřeně ke své homosexuální orientaci přiznat. Někteří z nich pak tedy žijí v relativně uspořádaném heterosexuálním svazku,“ vysvětlila Janáčková, která s pacienty pracuje hlavně z hlediska psychologie.
Lidé s HIV mají často vztahové problémy
Po nevěře si jen devět procent lidí nechá udělat testy na HIV. Záchytnost nákazy je tak poměrně malá, zvláště u heterosexuální komunity. Lidé v 73 procentech případů spoléhají na dobrý odhad, štěstí, a nemají proto strach z nákazy během náhodného sexu. Pokud strach mají, jde na testy jenom devět procent z nich. Osmnáct procent se navzdory obavám nenechá testovat.
Pokud případný test vyjde pozitivně, bývá další spolupráce mezi pacientem a lékařem velmi problematická. „První, co dělají, je, že hledají viníka,“ přiblížila Janáčková reakce pacientů.
Právě toto chování narušuje další vztahy nakažených. „Vyvolává to vztahové problémy nejen s okolím, ale také s rodinou a těmi, kdo přicházejí s nakaženým do styku,“ dodala lékařka. Nakažení si dle ní navíc neuvědomují, že tato nemoc je na celý život, považují ji prý jen za akutní věc.
„Velkou roli pro propuknutí nemoci v AIDS pak hraje stres, který je vyvolán z chování okolí, pracovní indispozice a podobně. Výsledkem je řešení v podobě drog a zhýralého chování,“ tvrdí lékařka.
