Hezky česky, úředníci, velí ministr

Úřední jazyk je strohý a nezná bratra. Žádné květnaté obraty, ani stopa po soucitu. Často mu však není rozumět. Změní to ministr Bureš? Ministra spravedlnosti rozčiluje, že se jeho podřízení neumějí vyjadřovat správně česky. "Spousta z nich jsou výteční odborníci. Ale jen si sednou za úřednický stůl, začnou se někteří z nich písemně vyjadřovat jako hotentoti," vzdychá Jaroslav Bureš. Zřejmě jako prvnímu mezi šéfy českých úřadů mu došla trpělivost a rozeslal úředníkům kvůli češtině oběžník.

Nazval ho Koutek jazyka českého - příspěvek první: správné používání spojky KDYŽ. Upozorňuje v něm podřízené, že kultura jazyka je součástí kultury veřejné správy. Jedna z vět, které ministra zvedly ze židle, například začíná:

"Konkrétní projevy tohoto pojetí trestního práva jako prostředku potlačování demokratických složek společnosti byly sice četnými novelizacemi trestního zákona v průběhu devadesátých let potlačeny, když v jednotlivostech (např. ve zmíněném ustanovení § 1 trestního zákona došlo i k podstatným změnám, k obnovení klasických institutů (viz rausdelikt v § 201a trestního zákona)..."

Popuzen nejspíš tímto příkladem, ministr do oběžníku napsal: "... tento význam samotná spojka 'když' nemá, i kdyby se všechny učitelky češtiny na hlavu postavily. Zatím se na ni stavím pouze já při četbě některých dokumentů produkovaných úřadem, který řídím."

A k tomu Jaroslav Bureš dodává: "Je smutné, že ani vzdělaní legislativci nedovedou používat správně spojky! Podepsaný jsem pod tím nakonec samozřejmě já," říká ministr. Jeho boj s úřednickou češtinou však bude složitý.

"S tím se dá asi těžko něco udělat," míní Markéta Slezáková z Ústavu pro jazyk český Akademie věd. Úřední záznam nemá rád volnější jazykový styl, protože administrativně-právní forma jazyka by měla zajišťovat přesnost zápisu. Ale nemělo by se to přehánět.

"Ta věta, která zde posloužila jako příklad, není ani tak nesprávná po gramatické stránce, jako spíš po stylistické. Jazyk, který úředníci používají, je institucionální, to znamená, že oni nehovoří za sebe, ale za nějakou instituci a jejich snahou je, aby tedy byl vidět podnik, kde pracují, nikoli oni sami," říká odbornice.

Spousta úředníků na ministerstvu spravedlnosti se Burešovým oběžníkem cítí dotčena. "Lidé si občas u mě v kanceláři postěžují," říká jedna z pracovnic zaměstnaných v Burešově úřadu.

"Je to prý jako ve škole. Co je to prý za móresy, vracet jim k přepsání jejich práci." Ministr však má pro své lidi připraven další dáreček. Během ledna dostanou úředníci oběžník číslo dva. O tom, jak se úředník, který chce pracovat na ministerstvu, obléká.