Andrej pr vypustili balonek, aby zjistili, kolik se může vytěžit hlasů u invalidních spoluobčanů?

Na každého (posměváčka) jednou dojde. A to pak bude breku že ?

Jezdí po olympiádách a nezdolají obrubník...zvláštní.

Smích ? Jednou přejde ...

řešit nějak otázku bariér v zemi, kde většina politiků a jejich voličů při slově inkluze zaznamená prudkou nevolnost a vyrazí jim kopřivka na zádeli?

Nevím, co víte o inkluzi v ČR, ale ve školství je to velmi nešťastné. Sice nechápu proč by při pokusu a likvidaci nadaných žáků měl mít někdo nevolnost, ale proti gustu žádný dišputát.

Je dost handicapovaných a člověk o nich ani neví a pak jsou ti druzí, ale těch bych řekl, že je menšina. Pak je hodně různých tzv. minoritních skupin, kde je také hodně skromnných lidí, jsou si vědomí toho kde žiji a jak vše funguje a pak jsou ti druzí.

Vzhledem k tomu, že většina nejsme jednovaječná dvojčata, tak skoro každý má svůj problém a lépe či hůře se s ním vyrovnává. Ti co jsou pokorní, tak určitě lépe.

Pro handicapované lidí se za posledních 20 let udělalo tak nesmírné množství dobrých věcí, že by se dalo jen při troše pokory říct: Díky moc, že nás vnímáte. Tak proč cítím z článku nespokojenost. Nevím, jestli bylo kdysi tolik handicapovaných, ale vím zcela jistě, že dokázali odhadnout svoje postižení a úměrně tomu se chovali. A nevzpomínám si, že by s tím byl nějaký větší problém.

Podobně se za posledních 20 let postavilo mnoho chodníků v obcích a pomohlo to neskutečně zlepšit bezpečnost chodců. Sice mám na dotace z EU negativní názor kvůli korupci a často nesmyslnému vyhazování peněz, ale v tomto případě je to světlá výjimka, protože si myslím, že normálně by těch chodníků nebyla ani polovina.

Co je však škoda, je situace, kdy mám pocit, že chceme mít vše 100%. Tedy, že jakákoliv pomoc je nároková věc. A to už hraničí s vydíráním většinové společnosti. No a pak to končí takovou absurditou, že kolem cesty se v obci po obou stranách udělá široký chodník v délce 1km, kde však nejsou žádné domy a nikdo tam nechodí ani náhodou. Nebo chceme 100% nízkopodlažních autobusů nejen ve velkých městech, ale i na vesnici. Jenže to pak je v zimě velký problém a v obou případech to zavání mrhaním zdrojů. Tak trochu by to chtělo zlepšit výchovu, abychom nerezignovali na pomoc druhým a také používali zdravý rozum.

Koukám, že socialistické vztahy jsou stále na paletě. Jen s tím rozdílem, že tehdy byli invalidé odstíněni od ostatních a teď jsou vidět. A tlusté závistivce může vzít amok, že je postiženým umožněno se alespoň nějak zapojit do běžného života (a tím pádem nebýt závislí na bezprostřední pomoci někoho jiného).

Komanče nemám rád, ale vysvětlete mi prosím jak to souvisí se socíkem. Za sebe mohu říct, že kdybych nechal stát v autobuse starou babičku, tak bych se nejen styděl, ale děvčata by mnou opovrhovala. Dnes je to frajeřina. Není to spíše výchovou?

Jinak za posledních asi 20 let se pro handicapované udělalo tolik, že není na místě kritizovat, že není vše 100%. Pomoc obvykle není nároková věc.

Nechci vypadat jako škarohlíd, ale zkuste bydlet u zastávky tramvaje, kde každá tramvaj (v obou směrech) velmi hlasitě oznamuje číslo linky a směr, kam jede. Ve dne v noci. Zajímalo by mě, kolik nevidomých denně tuto službu na dané zastávce využije. Ale stěžovat si na to by bylo nekorektní.

A co by mělo být obsahem stížnosti?

Mozna by to chtelo pro ty vozickare do chodniku zabudovat i tazne lana. Pak by ovsem vzniknul clanek o tom, ze neni dostatek oleje na mazani taznych stroju a ze to vlastne otravuje zdrave lidi.

Bezbariérové metro? Tak to teda není. Pokuste se dostat s kočárem do metra na stanici Pražského povstání, Radlická- tam je plošina, pro kočárek ale každý třetí den je MIMO PROVOZ. Takže ,.... čekání na ochotného muže který Vám kočárek i s děckem vyveze nahoru. Díky statným , zdatným a ochotným mužům...

Článek o bezbariérovosti, fotopříloha reklamou na Andreje ?

Za mě je na tom ČR v bezbariérovosti královsky. Samozřejmě můžeme trochu pokulhávat za Rakouskem, Německem a Švýcarskem, kde jsou v efektivnosti dál a s 40 roky náskokem, ale ve většině zemí, i západní a jižní Evropy zažijete i taková bariérová zvěrstva jako schodiště uprostřed obchoďáku bez výtahu nebo i frekventované stanice metra s obyčejným schodištěm a když už tak jen jedním výtahem což v ranní špičce ty handicapované dost zasekne.