Až rok zákaz činnosti za opakované porušování nařízení, schválila vláda

  • 1420
Přitvrdit proti provozovatelům restaurací či hotelů, kteří porušují vládní nařízení proti šíření koronaviru, se rozhodla vláda a schválila návrh ministra vnitra Jana Hamáčka. Za opakované porušování protikoronavirových nařízení má existovat i možnost uložit zákaz činnosti na jeden rok. „Nechystáme žádný bič na občany, není to žádná šikana“ řekl ministr vnitra.

Vláda chce novela zákona o krizovém řízení a zákonu o odpovědnosti za přestupky prosadit zrychleně v rámci stavu legislativní nouze.

Určitá část provozovatelů restaurací, hotelů nebo lanovek podle Hamáčka totiž opakovaně a cíleně porušuje vládní nařízení a komplikuje tím práci policii i situaci přeplněným nemocnicím. Stát podle ministra vnitra musí dostat efektivní nástroj, jak tomu zabránit.

„Snaha je, aby kvůli pár procentům těch, kteří buď nerespektují ta nařízení nebo si z toho ještě dělají kabaret, aby nedocházelo k ohrožení života drtivé většiny slušných lidí, kteří ta nařízení dodržují,“ uvedl Hamáček. Fakticky by to mělo znamenat, že hostinští, kteří otevírají své podniky bez ohledu na zákaz, by mohi mít na rok zakázané podnikání v oboru.

Dopadnout by to mohlo například na hostinské, kteří se hlásí k iniciativě Chcípl PES.

Mají otevřeno a ještě se tím drze chlubí, řekl Hamáček

„Každý den dostávám maily od občanů, kteří mě upozorňují na to, že jsou to zejména bohužel restaurace, která ignorují opatření, mají otevřeno a ještě se tím drze chlubí,“ prohlásil ministr vnitra.

Policisté totiž nyní nemají přehled o přestupcích, které už osoba spáchala podle krizového zákona na různých místech republiky. Důsledné trestání opakovaného porušování krizových opatření vlády je proto nemožné.

Do registru přestupků se tak má zaznamenávat protiprávní jednání v rámci krizového zákona. „Dáváme správním orgánům i policii možnost zohlednit, zda je přestupek krizového opatření páchán opakovaně, a tomu přizpůsobit výši i druh sankce. Jen tak získáme na chronické porušovatele páku a můžeme účinně bojovat se současnou zdravotnickou krizí,“ říká Hamáček. 

Nyní není povinnost správního orgánu rozhodujícího o přestupcích, tedy obce s rozšířenou působností, oznámit policii rozhodnutí ve správním řízení. Nově bude muset informovat policii bez zbytečného odkladu.  Například aby policie věděla, zda někdo, kdo spáchal přestupek proti nařízením vlády třeba v Teplicích, se již před tím takto zachoval třeba v Praze.

Hamáček také zopakoval, že zatím od nikoho neslyšel, jaký jiný nástroj než nouzový stav by měla vláda zvolit při potlačování pandemie měla zvolit. A za logické považuje, že vláda bude až do čtvrtka, kdy se o nouzovém stavu bude rozhodovat ve Sněmovně, vyjednávat s opozicí. „Vzhledem k tomu, že hlasy nejsou, tak se jednat musí. Neprodloužení nouzového stavu by byla katastrofa,“ míní ministr vnitra.

Žáci prvního stupně by se mohli vrátit v průběhu března

ČSSD je podle Hamáčka pro co nejrychlejší návrat žáků a studentů do škol, ale nesmí to vést k nárůstu epidemie. Riziko komplikací pro zdravotní systém je obrovské, uvedl šéf sociální demokracie. Podmínkou je proto propracovaný systém testování studentů. Materiál ministra školství Roberta Plagy, který předložil vládě, bude muset být podle ministra vnitra  ještě rozpracován.

Předseda ČSSD Jan Hamáček na dotaz, kdy by se do škol mohli vrátit žáci prvního stupně, odvětil, že když se do škol vrátí studenti připravující se na maturity, na začátku březnu, žáci prvního stupně základních škol by je mohli následovat o týden později.

„Budu ve vládě prosazovat návrat dětí do škol co nejdříve,“ řekla iDNES.cz ministryně práce a sociálních věcí místopředsedkyně ČSSD  Jana Maláčová.

Ve vládě budou také sociální demokraté znovu prosazovat její návrh, aby byli lidé finančně motivováni nevyhýbat se karanténě. Budou usilovat o zvýšení nemocenské na 80 procent předchozího příjmu, či aby existoval speciální bonus k nemocenské - až 370 korun za den strávený v karanténě, který by si zaměstnavatelé odečítali od svých odvodů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video