V Praze stojí na Hagiboru vedle sebe hned dvě takové výjimky - nová budova Rádia Svobodná Evropa a domov sociální péče, který pro své členy zřídila pražská židovská obec a jenž byl v těchto dnech slavnostně otevřen. Právě na bezpečnost obyvatel domova kladla obec velký důraz.
"Vnější zdi jsou ze železobetonu, okna jsou bezpečnostní a celý areál obklopuje plot, který vydrží náraz nákladního auta s trhavinou," popisuje bezpečnostní opatření architekt domova Jan Línek.
Rekonstrukce a přístavba historické budovy z počátku 20. století přišla pražskou židovskou obec téměř na 200 milionů korun.
"Jde o největší projekt v novodobé historii pražské židovské obce, šetřili jsme na něj devět let," řekl její předseda František Bányai.
Židovská obec, která budovu získala v restituci, rozhodla o její přestavbě na domov sociální péče. V původní historické budově bude denní centrum, kde senioři najdou prostory pro rehabilitaci, tělocvičnu, lékařské ordinace, ale i jídelnu s kuchyní, kde se bude vařit košer. Bude zde i společenský sál a modlitebna.
Dům nebude patřit jen seniorům - například ve věži vznikla klubovna, kde se bude scházet mládež.
Stará budova se rozrostla v severní části o moderní bezbariérovou přístavbu, v které vzniklo 46 bytů pro 60 lidí.
Svobodná Evropa před dokončením
Druhou budovou na Hagiboru, která připomíná pevnost, je sousední nové sídlo Rádia Svobodná Evropa. Budova s více než 23 tisíci metrů čtverečních ploch v pěti nadzemních podlažích bude splňovat ta nejpřísnější bezpečnostní kritéria.
Podle jednoho z autorů, architekta Jakuba Ciglera, by nová budova měla nejen chránit pracovníky rádia, ale měla by jim poskytnout i příjemné pracovní prostředí.
Celý areál Svobodné Evropy by měl být hotov do konce roku 2008.
Rádio se na Hagibor přestěhuje z památkově chráněné budovy bývalého Federálního shromáždění. Plány na přestěhování se objevily po teroristických útocích 11. září 2001.
Hledání a výběr ukončil v červenci 2005 podpis smlouvy mezi rádiem a společností Orco Property Group na výstavbu nového areálu na Hagiboru, do kterého by se rozhlasová studia a kanceláře měly přestěhovat v roce 2009.
V někdejším Federálním shromáždění u Václavského náměstí Svobodnou Evropu vystřídá Národní muzeum.
Areál patřil sportovcům
Symbolický kruh se uzavírá pro mnoho obyvatel nového Domova sociální péče Hagibor. "Jako malá jsem sem chodila sportovat, sestra s kamarády zase hrát bridž," vzpomíná Hana Feixová, jedna z obyvatelek, na předválečnou minulost Hagiboru.
Pozemky na dnešním Hagiboru koupila na přelomu 20. století pražská židovská obec, už tehdy zde vybudovala moderní sociální ústav, tehdy zvaný starobinec.
Své dnešní jméno získal areál ve 20. letech 20. století, kdy na volných pozemcích v sousedství vyrostl nový sportovní stadion pro židovský sportovní klub Hagibor, hebrejsky hrdina.
Vedle sportu se zde konaly společenské akce, hrálo divadlo. Na počátku druhé světové války začal sloužil Hagibor jako nouzová škola a útulek pro židovské děti.
"Strávila jsem zde kus dětství a raného mládí. Byl to ostrov svobody, kde jsme mohli během války přežít," vzpomínala pamětnice Anna Hyndráková.
Židé byli v tehdejším protektorátu postupně vytlačováni, po zákazu navštěvovat školy, parky či hřiště se totiž Hagibor stal jedním z posledních míst, kde se mohli volně scházet.
"Kromě Hagiboru jsme směli volně už jen na staré hřbitovy. Všichni nám pobíhání mezi náhrobky sice pardonovali, ale hřbitov nebyl ono," vzpomíná další z pamětnic, Judita Timplová.
Nemocnice tu umístila dětské oddělení
Na konci války celý areál sloužil jako internační a transportní tábor pro Židy ze smíšených manželství, kterým prošlo na 3 500 lidí, jež zde střežila zvláštní jednotka SS vyzbrojená kulomety.
Mezi internovanými se ocitla řada významných osobností českého kulturního života, jejichž manželky byly Židovky, například herec Oldřich Nový nebo spisovatel Ondřej Sekora.
Po válce tábor z Hagiboru nezmizel, jen české Židy vystřídali Němci a kolaboranti. Objekt bývalého židovského starobince pak získala vinohradská nemocnice, která sem umístila dětské oddělení. To zde fungovalo až do roku 2005.
Židovské obci se dům, ale nikoliv už pozemky po bývalém sportovišti a táboře, podařilo získat v restituci. A rozhodla se ho využít opět jako domov pro starší členy obce.
"Po dvouleté rekonstrukci za 200 milionů se zde otevírá nové středisko kompletní sociální péče," říká předseda Židovské obce v Praze František Bányai.
Mnozí z těch, kdo se do domova stěhují, pamatují jak předválečnou sportovní minulost Hagiboru, tak hrůzy holokaustu.
