Dva a půl týdne od začátku kybernetického útoku jsou veřejnosti k dispozici služby téměř všech agend magistrátu, napsali úředníci 26. dubna..
| foto: FB OL
O úspěchu hackerů nerozhoduje genialita útočníka, ale lidská chyba, říká expert
Kybernetické útoky na státní instituce, ale i bankovní sektor a podniky jsou na denním pořádku a není snadné se jim bránit. Nejohroženější jsou nemocnice. Přitom nejsou dostatečně zabezpečené, říkají experti na tuto problematiku Jan Zmítko a Dominik Hádl. Podle nich to ukázal nedávný útok na nemocnici v Benešově, náprava škod vyšla na 60 milionů korun a poukázala na řadu bezpečnostních trhlin.
Jak si stojí v kybernetické bezpečnosti české firmy a bankovní instituce? Jsou oproti veřejné správě chráněny lépe? Jan Zmítko: Jednoznačně bych oddělil bankovní instituce, korporátní společnosti a malé či střední společnosti. Bankovní instituce musí splňovat standardy dané zákonem a jsou pod dohledem například ČNB (Česká národní banka) a NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost). Nejen díky tomu jsou české banky na vysoké úrovni z pohledu IT bezpečnosti. Velké společnosti mají zpravidla dostatek prostředků a lidských zdrojů k zajištění vysoké úrovně IT bezpečnosti, ale již nejsou pod detailní kontrolou národních úřadů a lze zde najít velké rozdíly.
Roční náklady spojené s kyberzločiny se v globální ekonomice v roce 2020 odhadovaly na 5,5 bilionu eur. Dnes to bude již podstatně více.
Jan ZmítkoExpert na Cyber Security ze společnosti Trask
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel
