Na náladě neubralo ani trucující sluníčko, které se rozhodlo dělat se vzácným a slávu nepodpořit. Počasí nepočasí, všechno začalo, jak se patří: parádním ohňostrojem. "Rozeslali jsme patnáct set pozvánek rodákům do celé země i za hranice. Sjelo se jich víc, než jsem čekal," konstatuje s úsměvem starosta Habrů Jiří Rainiš. Město pro rodáky připravilo zajímavý program.
Úvodní páteční ohňostroj sice žádný požár nezpůsobil, ale hasičům, kteří po jeho skončení nastoupili na místní útulné náměstíčko, to vůbec nevadilo. Alespoň přítomným při své soutěži předvedli, jak jsou na nevyzpytatelný živel dobře připraveni.
Zamračené sobotní ráno pak patřilo slavnostnímu otevření výstavy '900 let Habrů' v bývalém zámku. Rodáci ve svátečních šatech si na ní prohlédli nejen řadu dochovaných fotografií z historie svého města, ale také třeba staré divadelní programy a dokumenty týkající se vzniku místního Sokola.
Dvě hodiny po poledni se v místním, dodnes občas fungujícím kině, všichni haberští rodáci sešli. Po úvodní státní hymně v podání sboru Doubravan ke všem promluvil Jiří Rainiš. "Jsem rád, že kulaté výročí může slavit právě naše generace," pronesl mimo jiné ve slavnostním projevu první muž místní radnice. Všichni přítomní byli při odchodu z kina obdarováni pamětním listem, připomínajícím slavnostní den.
A proč byl zrovna rok 1101 určen jako datum založení tehdejší osady Habry? Právě toho letopočtu se o ní totiž objevila první zmínka. Mluví se v ní o osadě, prostírající se při zemské stezce, která vedla od Čáslavi ke Kobylí Hlavě a Habrům a odtud na Německý Brod a Jihlavu. Kronikář Kosmas popisuje útěk knížete Oldřicha s vojskem Litoltovým na Moravu právě po haberské stezce. Mimo jiné i to se lze dočíst v knize autorů Karla Růžičky a Pavla Nováka, mapující historii města a vydané u příležitosti letošního výročí.
V ní autoři popsali i jinou část historie: smutné události z března roku 1939 a příjezd německých vojáků do Habrů. Díky nepříznivému počasí tehdy několik jejich aut uvízlo v závějích u blízkých vesnic a obsazování zdejšího území se tím zpozdilo. Místní nevyzpytatelné zimy tak zaskočily i Hitlerovo vojsko.
Město Habry má dnes více jak devět set obyvatel, kteří pracují hlavně v zemědělství. "To proto, že se nám vyhnula železnice, a tak u nás nedošlo k rozvoji průmyslu. Zato máme v okolí překrásnou přírodu a zdravé životní prostředí," říká v předmluvě knihy starosta Rainiš.
 Veteráni v Habrech |
