Před padesáti lety se ujal moci Husák. Reformy nahradila normalizace

  20:01aktualizováno  20:01
Před padesáti lety skončilo pražské jaro, krátká epizoda uvolnění mezi obdobími tuhé komunistické diktatury. Definitivně ho tehdy ukončila volba Gustáva Husáka do čela Komunistické strany Československa.

„Zvolením do čela strany dosáhl Husák nejvyšší mety ve své kariéře a současně se ujal nezastupitelné role v další fázi procesu normalizace,“ uvádí Husákův životopisec historik Michal Macháček.

Fotogalerie

Ten také připomíná, že volbu Husáka lidé chápali jako nejméně špatnou alternativu. Dokonce si slibovali, že oproti slabému Dubčekovi toho pragmatický Husák dokáže vyjednat více.

Od Husáka, který byl v padesátých letech odsouzen na doživotí a odseděl si devět let, veřejnost očekávala, že jako bývalý politický vězeň nedovolí opakování procesů. Také proto se mu podle Macháčka podařilo nasbírat hlasy reformních komunistů pro jeho volbu do čela strany. Husák byl zvolen 156 z celkových 182 hlasujících.

Hned se suverénně ujal nově nabyté moci, pardonoval osoby, které se kály za předchozí reformní pomýlenost, jako byl třeba Karel Gott nebo Emil Zátopek, naopak ty, kteří se podrobit nechtěli, potrestal vyloučením ze strany. Tím byl třeba František Kriegel, který jako poslanec odmítl hlasovat pro pobyt sovětských vojsk. Ze stany byl vyloučen už na konci května 1969.

Hrobař nadějí z roku 68

Pragmatický a ambiciózní Husák byl hrobařem všech nadějí, které přinesl rok 1968. Nebyl to tehdy ten vysmívaný Husák z konce osmdesátých let, osamělý stařec v tlustých brýlích, mluvící československy, ale jeden z nejschopnějších politiků naší historie, na vrcholu sil. 

Z reformisty normalizátorem

● Husák byl z politických důvodů zatčen v únoru 1951. Byl jedním z těch, kteří při procesu nedoznali i přes mučení žádnou vinu, což mu pravděpodobně zachránilo život. 

Kvůli tomu, že po každém mučení nakonec odvolal své přiznání, se rovněž protáhla příprava procesu. Doživotní rozsudek nad ním byl vynesen až po Stalinově a Gottwaldově smrti, 24. dubna 1954.

● Propuštěn byl po amnestii v roce 1960. V průběhu šedesátých let byl Husák zpočátku jednou z význačných osobností reformního proudu v KSČ. 

V dubnu roku 1968 se stal místopředsedou československé vlády, v níž pak byl jedním z předních iniciátorů ústavního zákona o federativním uspořádání republiky. 

Podle zákona o federaci vznikly 1. ledna 1969 Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika.

Byl skvělý řečník, ale ještě lepší demagog. Činy Palacha a Zajíce nebo výbušné projevy kolem hokejového vítězství nad Sověty v roce 1969 považoval za provokace reakčních sil, které mají kontrarevoluční a reakční charakter.

Nový první tajemník strany těžil ze své popularity u Sovětů a zejména přímo u nejvyššího představitele Sovětského svazu Leonida Brežněva.

Macháček také připomíná, že ještě před jeho zvolením 13. dubna 1969 došlo v Mukačevu k tajné schůzce Brežněva a šéfa KGB Jurije Andropova s Husákem. Ten Sovětům potvrdil „svou připravenost bojovat s revizionisty“. 

A po zvolení to i dokázal. Sovětům se už v srpnu 1968 předvedl, že situaci v Československu má pevně v rukou a že nedopustí další protisovětské provokace. „Divoký západ si z našeho státu dělat už nedáme,“ hřímal tehdy v projevech před dělníky Husák.

Před prvním výročím invaze všechny varoval, že „v těchto dnech se každý bude prověřovat sám, a jaký posudek si napíše, takový bude číst,“ varoval Husák. Podle Macháčka byla tehdy přítomna obava, že jinak si Sověti zařídí pořádek sami a on za nezvládnutí situace skončí v politice. Brutální zákroky proti demonstrantům si vyžádaly pět mrtvých, množství raněných a zadrženo bylo skoro dva a půl tisíce převážně mladých protestujících. Ty následně čekala perzekuce ve škole nebo v zaměstnání.

Konec Dubčeka

Volba Husáka znamená začátek smutného konce symbolu pražského jara Alexandra Dubčeka. Ještě od dubna do října 1969 působil jako předseda Federálního shromáždění. V této funkci podepsal v srpnu 1969 takzvaný pendrekový či obuškový zákon. A zatímco demonstranti vyvolávali v ulicích jeho jméno, jeho podpis pod zákonem uděloval mimořádné pravomoci SNB a umožnil perzekuci demonstrantů. 

Gustáv Husák byl symbolem československé normalizace

Zákon přijalo předsednictvo Federálního shromáždění a Dubčekův podpis pod ním byl konec jeho kariéry. Ztratil dřívější kredit před veřejností, popularitu a poté, co se zdiskreditoval, nebylo již pro husákovské vedení strany problémem ho odstavit ze všech ústavních funkcí.

Na podzimním zasedání Federálního shromáždění byl odvolán z funkce předsedy parlamentu a vyloučen z předsednictva ÚV KSČ. Pak působil krátce jako velvyslanec v Turecku a v roce 1970 byl vyloučen z KSČ.

Pracoval pro státní lesy jako mechanizátor. Opozici nepodporoval, Chartu 77 nepodepsal. Zůstal v ústraní, ale zůstal komunistou. Do politiky se vrátil až po listopadu 1989, kdy se opět stal předsedou Federálního shromáždění.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Čtvrt milionu lidí na Letné. Budeme tu znovu v listopadu, vzkazují Babišovi

Demonstrace za nezávislost justice a lepší vládu, kterou na pražské Letné...

V Praze na Letné proběhla největší demonstrace od roku 1989. Vyvrcholila tak série protestů za nezávislost justice a...

Impozantní, píší o demonstraci proti miliardářskému premiérovi světová média

Demonstrace za nezávislost justice a lepší vládu, kterou na pražské Letné...

O nedělní mohutné demonstraci na pražské Letenské pláni informovaly všechny světové tiskové agentury i přední...

Policie vyšetřuje znásilnění dívky u Terezína, podezřelým je cizinec

Neosvětlená cesta od zastávky autobusu ke kolejím Hvězda. Právě tady často...

Litoměřičtí policisté vyšetřují případ znásilnění, které se stalo v úterý kolem poledne na poli u severočeské obce...

Dostali se na vysněný obor. Technická chyba, přijati nejste, oznámila škola

Budova Vysoké škola ekonomické v Praze

Téměř tři stovky uchazečů o studium na jedné z fakult pražské Vysoké školy ekonomické žily přes dva dny v přesvědčení,...

Poslanci vzkazují demonstrantům: vytrvalost i smysluplnější věci na práci

Demonstrace za nezávislost justice a lepší vládu, kterou na pražské Letné...

Vytrvalost, podporu, ale i výlet někam k vodě - to přejí čeští poslanci lidem, kteří se v neděli chystají na...

Další z rubriky

Čtvrtstoletí české ekologie: Stovky miliard šly hlavně na vodu a ovzduší

Ilustrační snímek

Do péče o životní prostředí se za čtvrt století investovalo 655 miliard korun. Většinu z toho zaplatily podniky, které...

Výrobci léků investují stále méně peněz do vývoje nových antibiotik

Laboratorní technici Lékařů bez hranic v nemocnici v Adenu zjišťují, zda se u...

Na smrt spojenou s odolností bakterií vůči antibiotikům umře každý rok zhruba 700 tisíc lidí. Nejde už o problém...

Města se připravují na tropy. Chystají kropení chodníků i tzv. treegatory

Technické služby kropí kvůli horku ulice Zlína.

Česko čeká tropický týden. Na některých místech se podle meteorologů teploty vyšplhají až na 37 stupňů. Na vedra se...

Najdete na iDNES.cz