Když se Komorousovo jméno vysloví i s jeho novou hodností, člověku se mimoděk na tváři objeví úsměv. Stačí si představit Komorouse v kožených rockerských kalhotách, které v minulosti tak rád nosil a nechal se v nich fotit, navíc s napůl vyholenou hlavou, jak se teď honosí generálskými frčkami.
V případě Jiřího Komorouse nicméně existují některé závažnější věci, které vzbuzují otázku, zda Zeman povýšil toho správného. Je nutné připomenout, že prezident ocenil člověka, který za socialismu chodil do poddůstojnické školy StB. A do přihlášky do komunistické tajné policie v roce 1987 napsal, že „zcela souhlasí se vstupem spojeneckých vojsk“ a doplnil to prohlášením, že „je plně oddaný marxismu- leninismu“.
Z poslední doby je tu pak fakt, že ocenění od Zemana přišlo měsíc po návštěvě čínského prezidenta, kdy byli policejní bodyguardi až příliš horliví vůči odpůrcům komunistické Číny (i když není jasné, jak moc se do toho vložil Útvar pro ochranu ústavních činitelů, který nyní Komorous vede, případně přímo on sám).
Na druhou stranu, když se vypořádáme se vším výše uvedeným, tak dává logiku, že prezident povýšil právě Jiřího Komorouse, autora autobiografické knihy Lovci smrti. Česká republika Komorousovi vděčí za to, že vybudoval Národní protidrogovou centrálu. Nastavil poměrně tvrdou linii boje proti drogám, bez které by to zde na křižovatce mezi „balkánskou drogovou cestou“ a západní Evropou vypadalo mnohem hůř.
Když si vypůjčíme termín, který používají kolegové ze sportovní redakce, když píší o hokejistech, tak Komorous je také jedním z největších „srdcařů“, které policie má.