Podle vyhlášky, která vešla v platnost 1. června, dostala licenci na vybírání spotřebičů prodaných do loňského srpna společnost Asekol.
Do výběrového řízení se však přihlásilo víc firem. Jednou z nich byla právě firma Rema, která má podle znaleckého posudku 85procentní podíl na trhu. Přitom podíl společnosti na trhu měl být podle kritérií ministerstva při výběru rozhodující.
S vyhláškou ministra Ambrozka tehdy nesouhlasila ani jeho komise. Doporučila mu přesně opačný postup. Ambrozek se jím ale neřídil. Odvolání Remy zamítl jako nepřípustné. - více zde
Firma Asekol tak může využívat monopolu, protože i firmy, které měly nebo mají smlouvu s Remou, musí podle vyhlášky platit za likvidaci historického elektroodpadu Asekolu. Rema pro jistotu uzavřela s Asekolem smlouvu, aby její klienti nemohli být obviněni z nedodržování zákona.
Všechny společnosti na likvidaci historického elektrošotu jsou ze zákona neziskové. I proto se Remě nelíbí, že Asekol chce od lidí vybírat zbytečně vysoké částky. Asekol se však hájí tím, že poplatky zůstanou stejné následujících osm let. Podle Remy jsou ale zbytečně nadsazené. Rema slíbila, že bude ceny kalkulovat každý rok. Nebude tak podle ní docházet ke zbytečným "přebytkům".
Spornou vyhláškou se bude zabývat i Ústavní soud
Společnost Rema se taktéž obává, že by mohli její klienti přejít ke konkurenčnímu Asekolu kvůli jednodušší administrativě. "Rema proto svým klientům s administrativou pomáhá," řekl novinářům ředitel společnosti David Beneš.
Senátoři ODS už vyhlášku na žádost dalších firem napadli u Ústavního soudu. Nejvíce na politiky tlačí firma Retela a Českomoravská elektrotechnická instalace. Vyhlášku zpochybnil také antimonopolní úřad, který ministerstvu doporučil vyhlášku přehodnotit.
"Nám nejde o to, abychom se do monopolního dostali postavení my. Nám jde o čísté tržní hospodářství, kde nikdo nebude určovat, kdo má být dominantní společností," prohlásil Beneš.
Monopolní postavení Asekolu podle Beneše znevýhodňuje Remu například při hledání obchodních partnerů na straně obcí. Platí totiž, že sběrné dvory mají podepsanou smlouvu s některým ze zástupců výrobců, kterým vybraný šrot odevzdávají.
Těm se ale nevyplatí mít více smluv. Proto Rema momentálně sází na smlouvy s kamennými obchody, které budou od zákazníků spotřebiče vybírat. Zákazníci i tak za tuto službu platí.
Pokud nová vláda vyhlášku zruší, žalobu stáhneme
Tyto peníze pak výrobci shromažďují a zakládají si neziskové společnosti, které za vybrané poplatky zpětný odběr a recyklaci zajišťují u specializovaných firem.
Možnost vybrat si nebo založit vlastní organizaci na sběr elektrošrotu dává podle Beneše výrobcům záruku, že se s penězi nebude plýtvat. Obrat své společnosti v letošním roce odhadl na 100 milionů korun, odhad Asekolu na 300 milionů korun.
"Společnost přitom nesmí peníze kumulovat. Myslím si, že takovou sumu nemůže Asekol během roku smysluplně investovat. Jen z úroků do firmy 'potečou' další peníze," řekl Beneš.
Pokud nová vláda vyhlášku zruší, společnost Rema žalobu na Ambrozka stáhne.
