Evropské unii v současné době důvěřuje o necelá polovina českých občanů (46 procent), naopak polovina veřejnosti (50 procent) jí nedůvěřuje.
Důvěru v OSN a NATO vyjadřuje nadpoloviční podíl českých občanů (v případě NATO 56 procent, u OSN pak 52 procent dotázaných), zatímco více než třetina občanů k nim pociťuje nedůvěru (NATO 36 procent, OSN 37 procent).
„Důvěra české veřejnosti v OSN, NATO a EU je navzájem poměrně silně provázaná. Pokud lidé důvěřují jedné z těchto organizací, tak výrazně častěji důvěřují i těm dvěma ostatním. O něco silněji je přitom provázána důvěra mezi NATO a Evropskou unií,“ vysvětluje sledovaný trend CVVM.
Z šetření dále vyplývá, že více než třetina oslovených důvěřuje Evropské komisi (38 procent) a Evropskému parlamentu (36 procent), nicméně o něco vyšší, a to přibližně poloviční, podíl jim nedůvěřuje (Evropské komisi 47 procent a Evropskému parlamentu 50 procent respondentů).
„Důvěra jednotlivým institucím a představitelům Evropské unie se pohybuje od necelé jedné čtvrtiny po necelé dvě pětiny společnosti, přičemž nedůvěra těmto institucím převažuje nad důvěrou. Podíl nedůvěřujících v případě všech sledovaných evropských institucí a představitelů od roku 2021 významně vzrostl,“ podotýká CVVM.
Většina Čechů věří prezidentovi Pavlovi. Ostatní politici jsou v minusu |
Důvěra ve všechny tři instituce stoupá s dosaženým vzděláním, se zlepšujícím se stavem životní úrovně či s rostoucí spokojeností se současnou politickou situací v ČR. Naopak poté klesá s věkem.
Z hlediska politických preferencí je větší důvěra v EU, NATO i OSN mezi voliči vládních stran (ODS, TOP 09, STAN, Piráti a KDU-ČSL), nižší pak mezi voliči SPD a KSČM a s výjimkou OSN také mezi voliči hnutí ANO.
Výzkum probíhal od 27. března do 22. května 2023 na vzorku 834 dotazovaných starších 15 let.
