Pyramidový komplex egyptské královny Setibhor je výjimečný. Patřil k prvním, jež byly v jižní Sakkáře postaveny na konci 5. dynastie, a je největší, který kdy v období celé Staré říše nějaké královně patřil. Památník královny sousedící s pyramidovým komplexem krále Džedkarea je známý dlouho a svou neobvyklou podobou ukazuje na to, že musel patřit mimořádně důležité ženě.
„Dosud však byla identita této královny neznámá a odborníci se domnívali, že musí jít buď o Džedkareovu matku, nebo manželku,“ vysvětluje vedoucí výzkumu Mohamed Megahed.
Královnino jméno a její tituly jsou vytesány na sloupu z červené žuly, který se nachází v nově odkrytém vstupu do jejího pyramidového komplexu.
Hieroglyfický nápis, provedený v zahloubeném reliéfu a ohraničený obdélným rámečkem, obsahuje několik titulů královny, včetně toho nejdůležitějšího: „králova manželka, jeho milovaná Setibhor“.
Zmíněný sloup z červené žuly, stejně jako desítky vápencových bloků a menších zlomků nesoucích zbytky reliéfní výzdoby z královnina památníku, odborníci odkryli během dokumentačních prací v severní části Džedkareova pyramidového komplexu, odkud se vstupovalo do komplexu jeho královny.
Její zádušní chrám zahrnoval architektonické prvky a součásti, jež byly tehdy vyhrazeny pouze panovníkům. Velké rozměry pyramidového komplexu královny Setibhor a její titul královy manželky naznačují, že to mohla být právě ona, kdo svému muži, králi Džedkareovi, pomohla na egyptský trůn v závěru 5. dynastie. “Jeho původ totiž není doposud známý,” říká egyptoložka Hana Vymazalová.
„Komplex královny Setibhor je naprosto výjimečný, takže musela hrát významnější roli než jiné královny. A pokud bylo v královské rodině vice kandidátů na panovníka, mohl být vhodný sňatek ku prospěchu věci,“ dodává Mohamed Megahed s tím, že zatím jde jen o domněnky.
100 let české egyptologieSpeciál iDNES.cz  |
Může to ale být důvod, proč se pak Džedkare snažil podtrhnout význam své královny a uctít ji tím, že pro ni vybudoval veliký památník s mnoha neobvyklými rysy, včetně nově nalezeného sloupu s palmovou hlavicí z červené žuly. Takové sloupy byly až dosud známy jen z komplexů staroříšských panovníků, nikoli však královen.
„Červená žula se těžila na jihu Egypta u Asuánu. Používala se v královských komplexech pro některé architektonické články, často právě pro sloupy. Jsou dochované například v Abúsíru v pyramidovém komplexu Sahurea,“ vysvětluje Hana Vymazalová.
Význam vlády krále Džedkarea a období pozdní 5. dynastie podtrhuje také objev Chuyho hrobky. “Zajímavé je na ní vše – jak hrobka samotná, tak její pozice v blízkosti králova komplexu, její velikost, plán podzemních prostor nebo výzdoba v podzemí. To vše odkazuje na výjimečné postavení majitele hrobky a jeho úzkou vazbu na královskou rodinu,” popisuje Mohamed Megahed.
Nadzemní část hrobky obsahuje obětní místnost, jež byla kdysi zdobena reliéfy. Z nich se dodnes dochoval jen spodní okraj, a to v důsledku aktivit pozdějších zlodějů kamene, kteří bloky kvalitního bílého vápence z této stavby recyklovali pro vlastní stavby.
Skvěle zpracované detaily
V severní stěně hrobky se otevírá vstup do podzemních prostor v podobě sestupné chodby, z níž se vstupovalo do vestibulu a krátkou chodbičkou v jeho jižní stěně dále do zdobené předsíně. Výzdoba severní a jižní strany předsíně zachycuje majitele sedícího u obětního stolu, zatímco východní stěnu pokrýval seznam obětin a západní stěna nesla motiv palácového průčelí.
„Umělecké zdobení hrobky je dechberoucí. Skvěle zpracované detaily ukazují na špičkové umělce pravděpodobně z královských dílen. Každý znak je fantastický – peříčka ptáků i u těch nejmenších hieroglyfických znaků, u obětovaného dobytka stříká krev, jak řezník býkovi podřezává krk a podobně. Nápisy na stěně vyjmenovávají tituly a jméno majitele hrobky u každé scény a východní stěnu pokrývá velmi dlouhý seznam obětin,“ popisuje Mohamed Megahed.
Dvěma vstupy v západní stěně předsíně se vstupovalo do samotné pohřební komory, jež byla nezdobená. Zdá se, že téměř celou její plochu původně vyplňoval vápencový sarkofág, zcela zničený starověkými zloději. Odborníci zde nicméně objevili části Chuyho těla, jež nesly jasné známky mumifikace. „Dochovalo se jen několik částí těla, protože zloději ho rozmetali, když hledali šperky,“ říká egyptolog.
Vstup v jižní stěně předsíně umožňoval vstup do malé místnosti, která sloužila jako sklad. V zásypu, který ji téměř vyplňoval, byly nalezeny jen zbytky předmětů pohřební výbavy.
Vědci našli například sadu malých mističek, což byly modely pro obětiny, rozbité kanopy, ale třeba i zbytky obětin zvířecího masa a ovoce, to vše v podzemních prostorech hrobky. „Není třeba mít během práce v pohřební komoře obavy, protože ovoce bylo vysušené a z masa zbyly jen kosti,“ říká Hana Vymazalová.
Doba transformace náboženských představ
Expedice, jíž se kromě egyptských odborníků účastní také zahraniční experti a čeští i egyptští studenti, rovněž dokončila konsolidaci a restaurování podzemních prostor pyramid krále Džedkarea. Šlo o velmi naléhavý úkol, neboť tyto prostory byly již ve starověku silně poničeny a až dosud nebyly nikdy restaurovány. Jejich neutěšený stav přitom silně ovlivňoval bezpečnost celé památky.
Archeologické práce v pyramidových komplexech krále Džedkarea a královny Setibhor a na přilehlém pohřebišti budou i nadále pokračovat a odborníci doufají, že se jim podaří objevit další doklady o konci 5. a počátku 6. dynastie egyptských králů.
Byla to doba, kdy docházelo k transformaci královské ideologie a náboženských představ. Doba, kdy se poprvé u Džedkareova nástupce Venise objevily na stěnách vnitřních komor pyramid Texty pyramid, či kdy se přestaly stavět takzvané sluneční chrámy, jež si vybudovali všichni králové 5. dynastie až do nástupu Džedkarea.
Sahara kdysi byla zelená a pásly se na ní žirafy, řekl v Rozstřelu egyptolog Miroslav Bárta:
24. ledna 2019 |
