„Kosti z tohoto dinosaura jsou v oblasti Ameriky i Kanady celkem běžné, ale v takto zachovalém stavu určitě ne,“ vypráví Pícha, a u toho ukazuje na zkamenělé kosti dinosaura Eda. Pohlaví dinosaurů paleontologové určit neumí, jméno Ed si ovšem vysloužil vcelku pragmaticky od svého rodového jména „Edmontosaurus“.
„Zkamenělé kosti nevypovídají o tom, kolik vážilo zvíře za svého života. Při těchto rozměrech ale můžeme říct, že zhruba čtyři až pět tun. Samotné kosti mají něco kolem 300 kilo, celá konstrukce pak přes tunu, ale je v ní hodně železa,“ popisuje Pícha kostru, která má na délku zhruba devět metrů.
V pražském muzeu ji návštěvníci uvidí už od konce týdne, a to zasazenou v umělém kameni. Dříve tradiční zasazení už se dnes tolik nevyužívá. V případě Eda má však své opodstatnění.
 |
„Rozhodli jsme se pro něj, protože samotná Edova kostra je velmi zmačkaná. Dochází k tomu běžně, ale tady je to opravdu hodně. Máme pracovní teorii, že mrtvola částečně shořela, protože kosti jsou zvláštně poškozené. Odpovídá to poškození žárem,“ vysvětluje Pícha.
A opravdu. Při pohledu na celou kostru dinosaura odliší i oko laika, které kosti jsou ty pravé – poškozené žárem, a které paleontologové dodělali uměle.
Nález byl totiž kompletní z osmdesáti procent. Zbylých dvacet bylo potřeba dodělat svépomocí, konkrétně část ocasu a také jednu zadní nohu. Na 3D tiskárně vznikla i lebka. Původní se sice dochovala, při vystavení by ovšem byla tak vysoko, že by si ji návštěvníci nemohli pořádně prohlédnout. Edovi proto přidělali lebku umělou a ta originální bude vedle ve vitríně – přímo na očích všem nadšencům.
Jak se kope dinosaurus?
„Eda jsme našli v poloze, jakou to zvíře mělo zhruba i za svého života. To není běžné. Dinosaurus se většinou najde spíš jako velké lego, ale tento nález byl na poměrně malém prostoru a na jednom místě,“ vysvětluje paleontolog další zvláštnost tohoto nálezu.
A jak se vlastně takové zkameněliny odhalují? Oprašování kostí štětečkem je totiž velký mýtus z filmů. „Máme krumpáče a bagry,“ směje se Pícha. Když se totiž kope dinosaurus, tak se nejprve odhalují kosti na jedné straně.
Vědci objevili dinosaury před 200 lety. Jejich fosilie lidé sbírali mnohem dříve |
„Dokud je nacházíte, tak kopete. A když už zjistíte, že tam nic dalšího není, tak se narýsují čáry a začne se sádrovat. Nejprve se dá nepropustná vrstva, na tu se udělá vrstva obvazů, nechá se to uschnout a pak se hrábne pod to a vytáhne se celý kus i s horninou. To se dělá bagrem, ale třeba i pomocí krumpáčů,“ dodává paleontolog muzea Dinosauria.
Po těchto procedurách už Ed putoval do přístavu ve Philladelphii. Odtud pak lodí přes Atlantik do Marseille ve Francii, odkud nákladním autem cestoval zhruba 100 km do dílny zkušeného francouzského preparátora Nicolase Tourmenta. Ten kostru očistil a doplnil o chybějící kusy.
Kdo je „Ed“?
Edmontosaurus patří k běžnějším nálezům. V kontextu muzea ovšem doplňuje chybějící sbírku z řad zástupců tradičních skupin dinosaurů. „Ovšem jedná se o velmi úspěšný druh, který by tu nejspíš žil dodnes, kdyby nevymřel,“ říká Pícha. Edmontosaurus totiž patří mezi kachnozubé dinosaury, kteří uměli žvýkat, což taktéž není obvyklé.
A jak Ed vypadal za svého života? „Představte si ho jako takového divného většího pakoně, který migruje. Bylo to stádové zvíře, které udržovalo stádovou kulturu. Edmontosauři se starali o mladé a společně hnízdili. Dosáhli až do čtyř metrů výšky, takže jako býložravci ožírali kde co. Tento konkrétní druh žil před 66 miliony let, jedná se tedy o úplný konec éry dinosaurů,“ popisuje zapáleně paleontolog Pícha.
3D vykreslování dinosaura Edmontosaura (22. května 2023)
„Můžeme na něm pozorovat spoustu zajímavostí. Dokud je mladý, tak chodí jen po zadních nohách. Jak ale těžkne, přejde postupně na čtyři. Velmi často se zobrazuje jak běhá jen po dvou, ale poslední studie ukazují, že běhal po čtyřech. A byl to běžec opravdu rychlý. Dokázal to až v rychlosti 40 km/h,“ doplňuje Pícha, podle nějž to byla vlastně jediná možnost obrany tohoto zvířete.
„Největší zajímavostí ale je, že Edmontosaurus uměl žvýkat, to žádný jiný dinosaurus neuměl. Jeho zuby byly velmi podobné savčím a pořád mu dorůstaly,“ uzavírá sérii zajímavostí paleontolog pražského muzea, do nějž se návštěvníci mohou vydat kdykoliv. Eda tam uvidí v plné kráse už od 21. března.
