Miloš Zeman a Andrej Babiš, aktéři vládní krize.

Miloš Zeman a Andrej Babiš, aktéři vládní krize. | foto: Michal Šula, MAFRA

Důvěra lidí v Zemana výrazně poklesla, ukázal průzkum. Pohoršila si i vláda

  • 423
Prezidentu Miloši Zemanovi aktuálně podle průzkumu agentury CVVM důvěřuje 41 procent Čechů, vládě pak necelá čtvrtina obyvatel. V obou případech se jedná o výrazný pokles oproti předchozím výsledkům, což zřejmě souvisí s květnovou vládní krizí. Tradičně nejvyšší důvěře se těší starostové a obecní zastupitelstva.

V květnu Zemanovi důvěřovalo 41 procent občanů, naopak nedůvěru mu vyjádřilo 56 procent lidí, zbylá tři procenta oslovených v průzkumu zvolila možnost „nevím“. Ukázal to pravidelný průzkum, v němž CVVM měří důvěru lidí v ústavní instituce. Sběr dat probíhal mezi 8. a 18. květnem, odpovídalo 1019 lidí.

Ještě o měsíc dříve podle průzkumu téže agentury prezidentovi důvěřovala více než polovina Čechů (55 procent). Hlava státu si tak v hodnocení občanů pohoršila o čtrnáct procentních bodů.

Také důvěra vládě za poslední měsíc výrazně klesla. V současnosti kabinetu věří necelá čtvrtina (23 procent) veřejnosti. Téměř tři čtvrtiny (74 procent) občanů mu naopak vyjádřilo nedůvěru. Před měsícem vládě věřilo 40 procent obyvatel, tedy o 17 procentních bodů více než dnes.

Srovnání vývoje důvěry občanů prezidentovi a vládě

Výrazný pokles důvěry v prezidenta a vládu podle všeho souvisí s květnovou vládní krizí, která probíhala a vrcholila těsně před a v průběhu sběru výzkumníky CVVM.

U prezidenta je aktuální hodnocení nejhorší od počátku roku 2015. Předtím byl horší výsledek zaznamenán v prosinci 2014. Častěji prezidentovi důvěřují lidé ve věku od 60 let výše, důchodci, věřící katolíci, obyvatelé Moravy a zejména Jihomoravského kraje, dotázaní z Libereckého kraje, voliči KSČM či ANO, vyplývá z výzkumné zprávy CVVM.

Naopak nižší důvěru Miloši Zemanovi vykazují absolventi vysokých škol, obyvatelé Čech a zejména Prahy, Jihočeského a Středočeského kraje, kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci, voliči ODS či TOP 09, nerozhodnutí voliči a ti, kdo nedůvěřují vládě a dalším institucím.

V hodnocení lidí si pohoršila i Sněmovna a Senát

Rozkol ve vládním táboře se projevil podle CVVM i na důvěře ve Sněmovnu, která se propadla z dubnových 30 procent na nynějších 21 procent.

O tři procentní body si pohoršil také Senát na aktuálních 27 procent. Obdobný pokles postihl také důvěru ve starosty, hejtmany a krajská i obecní zastupitelstva.

Přesto starostové s 61 procenty a místní zastupitelstva s 60 procenty patří mezi nejdůvěryhodnější. Regionální zastupitelstva a hejtmani měla důvěru dvou pětin dotázaných.

Celkovou spokojenost se současnou politickou situací vyjádřila jen desetina respondentů. Ani spokojena, ani nespokojena se cítí být o něco více pětina (20 procent) obyvatel ČR. Nespokojenost s politickou situací pak v současnosti vyjadřují dvě třetiny (67 procent) dotázaných. Zbytek (3 procenta) uvedl variantu „nevím“.

Aktuální spokojenost se současnou politickou situací, do níž se bezprostředně promítla probíhající vládní krize, je tak výrazně nejhorší od konce roku 2013, přičemž srovnatelný výsledek byl zaznamenán v listopadu 2013.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video