„V rámci skupiny multirobotických systémů na elektrotechnické fakultě ČVUT pracujeme na vývoji plně automatických robotických dronových systémech, které dovedou bez přímého řízení pilotem vnímat prostředí a řešit zadaný úkol. Spolupracují mezi sebou i případně s týmem pozemních robotů, jak jsme demonstrovali na DARPA SubT v USA,“ říká Martin Saska z ČVUT.
„Naše řešení nejsou běžné drony na ovládání, které veřejnost zná, ale jsou to létající stroje napěchované senzory a palubní inteligencí. Umí létat uvnitř i vně budov bez GPS a jakékoliv komunikace s operátorem,“ dodává.
Drony spolupracující ve formaci potřebují naprogramovat, ale jinak létají autonomně, bez potřeby pilota
Tým pod vedením Sasky má za sebou řadu experimentálních projektů, například ve Spojených arabských emirátech s předvedením spektra možného využití. Spolupracují i s americkou vojenskou agenturou DARPA. Drony, které staví a vyvíjí pro ně software, umožňují nejen uplatnění v civilní sféře, ale i při ochraně letišť, věznic a v případě vhodné konfigurace i jako efektivní bojový prostředek.
„Tyto pokročilé prostředky dovedou nést libovolný senzor pro požadovaný účel. Může to být termokamera, multispektrální kamera, ale i výbušnina. Klíčový je software, který umožňuje rozpoznat konkrétní situaci a reagovat na ni autonomně,“ dodává.
Írán propašoval do Ruska lepší drony. Na lodích a letech státních aerolinek |
Autonomní letka dronů ve válce
„Tyto drony nepotřebují komunikovat s pilotem ani využívat GPS. Doletí do zadané oblasti na základě vizuální lokalizace, obdobně jako by to dělal lidský pilot, ale mnohem přesněji. Senzory umožní identifikovat cíl a zaměřit se na něj. Menší dron (DJi Phantom, PRO a jiné) potřebuje GPS a komunikaci s pilotem pro určení finálního cíle. Obojí je snadno zarušitelné, jak se ukázalo na Ukrajině už po pár týdnech konfliktu,“ říká Saska.
Podle něj se v každém dalším konfliktu už bude s využitím běžných, komerčních dronů využívajících GPS signál od začátku počítat a bude se i zvyšovat dosah rušiček. „Letka malých dronů dokáže dopravit stejné množství výbušniny jako velký dron, který je zaměřitelný radarem. Navíc i v případě útoku jedna střela sestřelí maximálně jeden dron. Proto na odražení útoku je nutné více střel, často mnohem dražších než dron samotný,“ vysvětluje smysl autonomní letky dronů i ve válečném konfliktu.
Íránský, sebevražedný dron Šáhid 136, který Rusko používá na Ukrajině lze detekovat, zarušit, či sestřelit. Cena jednoho díky velmi primitivní konstrukci činí zhruba milion korun. Útočí v rojích, aby byla větší šance na zásah cíle.
Cena velkého detekovatelného dronu se pohybuje v řádu desítek až stovek milionů korun (například Heron, MQ-9 Reaper a další, pozn. redakce). Oproti tomu dron, který lze využít k útoku v roji, vybavený kamerou a s kvalitním softwarem, který zajistí autonomii bez potřeby signálu GPS, stojí podle Sasky od sta tisíc korun. I takový dokáže unést nižší kilogramy výbušnin.
V praxi by tak bylo možné použít roj dronů, třeba dvacet kusů, umístit na ně výbušniny a poslat je do předem vytipovaných pozic. Dron by se mohl zaměřit na obrněnou techniku nepřítele, ale i narušovat morálku pěchoty. Podle naprogramování může buď odhodit výbušninu, či granát, nebo se zachovat sebevražedně.
KOMENTÁŘ: Obrana kupuje bezpilotního dědečka. Zda umí bojovat, nikdo neví |
Takové systémy ostatně známe z nasazení na Ukrajině. Íránské drony Šáhed 136 jsou i přes svojí relativní zastaralost, špatnou aerodynamiku a primitivní ovládání efektivní, s možností autonomie. A právě vysoká efektivita při relativně nízkých nákladech je ve válce rozhodující.
Systémy by mohla využít i armáda
Možnost koordinace více dronů ve skupině, respektive v roji, umožní provádět chaotické chování, které ještě více znesnadní zaměřování. Navíc senzorická fúze z více robotů umožní přesnější dosažení požadované lokace a zaměření cíle.
Katedra kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUTPracoviště je zaměřené na špičkový výzkum v oblasti umělé inteligence, strojového vnímání, robotiky a biomedicíny. Výzkumná skupina multirobotických systémů se zabývá problémy spojenými s plánováním pohybu, řízením a koordinací týmů pozemních, vzdušných a modulárních robotů. |
Systémy by mohla využít i Armáda České republiky, případně i Ukrajina. „Zatím na toto téma jen neformálně diskutujeme. Oficiální zadání, které by přišlo ideálně od české armády nebo ministerstva obrany, zatím chybí, což je škoda. I v mezinárodním měřítku se ukazuje, že jsou naše systémy autonomního letu a skupinové kooperace na světové špičce a je škoda to nevyužít i pro naší obranu,“ uvádí Saska.
Oproti tomu ministerstvo obrany na začátku srpna loňského roku oznámilo, že by chtělo s Izraelem začít jednat o nákupu tří bezpilotních letounů Heron 1. Smlouva by mohla být uzavřena letos.
Heron 1 může být využíván k průzkumným účelům, ale díky možnosti nést zbraně i k útočným akcím. Cena tří dronů po předběžných tržních konzultacích byla stanovena na 2,7 miliardy korun.
Heron může nést rozličnou munici, obvykle pak naváděné bomby a protitankové střely. Cena jedné se pohybuje v řádech jednotek milionů korun.
