Strach z městského provozu, nevyhovující infrastruktura, nedostatek míst k bezpečnému parkování kol - to jsou hlavní důvody, které Čechům stále brání šlápnout do pedálů a jízdní kolo využívat jako běžný dopravní prostředek například pro cestu do práce či do školy.
Vyplynulo to z výzkumu vypracovaného agenturou GfK v Praze. Shodují se na tom však i představitelé dalších českých měst, která se letos v červenci sdružila do Asociace cykloměst, aby usilovala o změnu zákonů ve prospěch cyklodopravy a větší propagaci jízdy na kole.
Cyklodoprava se neustále rozvíjí a cyklistů přibývá, v hlavním městě se například počet cyklistů za poslední dva roky zdvojnásobil. Všude také přibývá cyklostezek. Tento trend však v poslední době zpomaluje. Cyklisté na silnicích se necítí bezpečně.
"Dostávají se do situací, které jsou pro ně nepohodlné, obtížné a nebezpečné. To je odrazuje. Takže nakonec jezdí jen ti, kteří jsou velmi otrlí," vysvětluje Vratislav Filler ze sdružení AutoMat.
Propagátoři městské cyklistiky za problémem vidí především zastaralou a často nelogickou legislativu. "Ta se pak odráží v terénu. V některých situacích pravidla nastavená pro cyklisty nejsou bezpečná. Uvedu příklad: Na kruhovém objezdu je pro cyklistu bezpečnější jet v levém pruhu, aby ho auto nechtělo předjíždět. Ale to je chování, které není podle současných předpisů dovolené," uvedl Filler. Takto nelogická je podle něj celá řada pravidel vztahujících se na cyklisty.
Jaroslav Martinek z Asociace cykloměst by přivítal například "cyklistické ulice" v místech, kde jsou školy a kde se zároveň předpokládá velký počet cyklistů. "Je to na principu pěší zóny. Mohou tam sice všichni, ale auto se musí přizpůsobit. Zkrátka páni by zde byli cyklisté," uvedl Martinek.
Pro Čechy je kolo stále spíše sportovní náčiní
Podle Fillera čeští zákonodárci v podpoře cyklodopravy nevidí svou prioritu. "Na ministerstvu dopravy je pracovní skupina dopravních odborníků, kteří navrhli změny, ale dopracovat to do podoby konkrétních legislativních změn je obtížné," uvedl Filler.
Evropský týden mobilityAlternativní způsoby dopravy ve městech propaguje také Evropský týden mobility, který začal v pondělí. Letos se pyšní heslem: "Čistý vzduch - je to na nás!" Města proto připravují řadu akcí. V Praze se například ve středu ráno konal závod mezi cyklisty, tramvají a řidiči automobilu (více čtěte zde). |
Jaroslav Martinek vidí situaci optimističtěji. Přestože legislativa v oblasti cyklodopravy je zastaralá a nevyhovující, blýská se podle něj na lepší časy. "S poslanci už jsme výborně zahájili spolupráci a podepsali memorandum, bohužel se pak rozpustila sněmovna. Ale plán už máme, takže po volbách města osloví své poslance. Trojúhelník měst, ministerstva dopravy a poslanců je na tyto změny připraven," řekl Martinek. Osobně sází na to, že cyklodoprava je apolitické téma, které by po parlamentních volbách měla podpořit jakákoli strana.
Návrhy změn jsou v nové Cyklostrategii 2013, kterou schválila vláda v květnu tohoto roku.
Podle Martinka však problémem není jen nevyhovující legislativa, ale také přežívající stereotypy. Pohled Čechů na jízdní kolo je prý pokřivený. "Lidé kolo stále vnímají výhradně jako sportovní náčiní a nikoli jako běžný dopravní prostředek," domnívá se Martinek.
Cílem Asociace cykloměst není zvýhodňovat cyklisty před řidiči automobilů. "Chtěli bychom vyváženou pozornost pro všechny modely, ať už je to auto, kolo nebo veřejná doprava," vysvětluje Martinek. Pokud část řidičů sedne na kolo místo za volant, doprava bude pro všechny pružnější a rychlejší. "Nejde o boj mezi cyklisty a řidiči. Jsme lidé, kteří jednou použijí auto, podruhé jízdní kolo," doplnil Martinek.
Mekkou českých cyklistů jsou Pardubice. Praha má co zlepšovat
Situace je v jednotlivých českých městech velmi různorodá. Příkladné podmínky pro cyklisty nabízí třeba Pardubice. Právě tam se také tento týden koná Národní Cyklokonference, na níž debatují odborníci, propagátoři cyklistiky i politici.
Dobré podmínky jsou dále například Olomouci, Uherském Hradišti či Hradci Králové. Vratislav Filler vyzdvihuje rozvoj Jihlavy, která si buduje image cyklistického města, přestože terén je zde výrazně kopcovitý. "V kopcovitých městech je to obtížnější, protože to vyžaduje dělat věci s větším rozmyslem. Stezky je třeba plánovat tak, aby vedly mírnějším stoupáním. Jihlava v tomto dosáhla značného úspěchu. Staví cyklostrasy. Počet cyklistů se rapidně zvyšuje," uvedl Filler.
A která města cyklistům naopak nepřejí? "Někde jsou však kopce skutečně překážkou, třeba v Liberci či Karlových Varech. I tato města se snaží, ale mnoho lidí tam zatím na kole nejezdí," uvedl Filler. Také Praha má co zlepšovat. Přestože cyklistů zde přibývá, na kole stále jezdí jen asi dvě procenta Pražanů.
Západním metropolím, kde je cyklistika zcela přirozenou součástí městské dopravy, zatím nemůže konkurovat žádné české město. "Stačí se podívat za hranice, třeba do Drážďan. Úžasnou cyklostrategii má také Berlín," uvedl Martinek.
Vratislav Filler vidí nejlepší příklad v anglickém Bristolu, kde je podobně kopcovitý terén jako v Praze. Cyklodoprava tu i přesto tvoří 14 procent veškeré dopravy po městě. Stejně tak se s kopcovitým terénem vyrovnali i ve švýcarských městech, například v Curychu či Bernu.
