"Původně jsem se domníval, že jsou uloženy někde v archivu univerzity, bylo mi ale řečeno, že jsou u nás. Tady se však nenašly," uvedl Bezouška.
Na škole zůstaly jen materiály studentů, kteří studují prvním nebo druhým rokem. "I zde však v řadě případů chybí," řekl Bezouška listu.
Na jiných fakultách se přitom přijímací testy uchovávají. "Asi to byla specialita právnické fakulty," poznamenal rektor školy Josef Průša. "Každý student má svoji složku, kde se archivují," uvedl pro Právo studijní proděkan plzeňské pedagogické fakulty Ladislav Čepička.
Kvůli chybějícím přijímacím testům už nebude možné dokázat, jak dopadly zkoušky u dětí některých učitelů fakulty. Elektronický systém u nich ukazuje získaných nula bodů v přijímacích testech, přesto školu studují. Barbora Baxová a Jan Kocina jsou děti pedagogů, kteří bývalé vedení školy kritizují. Oba studenti uvádějí, že zkoušky vykonali řádně.
Do elektronické databáze má přístup jen tajemník fakulty, proděkan pro studium. Před Bezouškou to byl Milan Kindl a studijní referentky.
Prorektor pro informatiku Jan Rychlík ale možnost, že by údaje někdo zmanipuloval, odmítá. Podle Josefa Baxy i Jana Kociny jde v "nulové" kauze o odvetu, která je má jako kritiky poměrů na plzeňských právech zdiskreditovat.
Nenalezené dokumenty navozují otázku, zda v tom má prsty nové vedení fakulty v čele s Jiřím Pospíšilem, které slíbilo na fakultě reformy, jež mají například i přijímání na fakultu zprůhlednit. "Máme čisté svědomí, protože jsme podepsali přebírací protokoly od našich předchůdců, ty byly velmi podrobné a tyto dokumenty o přijímání tam nebyly," řekl MF DNES Bezouška.
Hrozí škole záplava žalob? Podle právníků ano
Podle tajemníka akreditační komise ministerstva školství Jiřího Smrčky se takový případ v Česku jestě nestal. Podle ankety mezi advokáty by kauza mohla přinést záplavu žalob od uchazečů, kteří na plzeňských právech v minulosti při přijímacích zkouškách neuspěli. Když totiž zmizely přijímací dokumenty, tak se nedá dokázat, zda byly k odmítnutí důvody.
Podle známého plzeňského advokáta Jaroslava Svejkovského má kvůli ztrátě dokumentů fakulta i další problém, protože podle vysokoškolského zákona má uchazeč právo nahlédnout do všech svých materiálů, které mají význam pro rozhodnutí o jeho přijetí ke studiu.
"A není tam uvedeno, dokdy mají být dokumenty uchovávány, takže skartování by byla chyba," řekl MF DNES Svejkovský na adresu fakulty, která se potýká s následky skandálů s plagiátorstvím a nestandardní délkou studia.
Opravným prostředkem proti nepřijetí je odvolání, které může uchazeč podat do třiceti dnů. "Lhůtu je ale možné ze závažných důvodů prominout," cituje Svejkovský vysokoškolský zákon. Proti neúspěšnému odvolání se může uchazeč ohradit správní žalobou, kterou může podat dva měsíce po neúspěšném odvolání.
"Do tří let od právní moci rozhodnutí o odvolání může ale nejvyšší státní zástupce podle soudního řádu správního podat žalobu k ochraně veřejného zájmu," uvedl Svejkovský.
Pak by se muselo dokazovat, zda právo na vzdělání je veřejným zájmem. V tomto případě by se podle Svejkovského mohlo přihlédnout ke ztraceným dokumentům, kvůli kterým nikdo nemůže dokázat, zda ti, kteří byli přijati, byli přijati řádně
