Rakovinu může porazit neviditelná DNA vakcína, u myší funguje

  15:49aktualizováno  15:49
Nelze ji vidět pouhým okem a do těla se dostává pistolí natlakovanou héliem. Řeč je o vakcíně budoucnosti, která je složena z DNA a může být nadějí pro nemocné rakovinou. Vlastní vakcínu vyvinuli a otestovali na myších vědci z Ústavu krevní hematologie a transfuze.

Ve světě mají DNA vakcíny za sebou stovky klinických studií provedených na lidech. Vědci však stále hledají cestu, jak zvýšit její úspěšnost.

"Cílem, ke kterému spějeme, je zabití nádorových buněk pomocí imunitního systému," uvedl Michal Šmahel, vedoucí projektu vývoje DNA vakcíny v Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT).

Vědci z ÚHKT v úterý zveřejnili bližší okolnosti své činnosti včetně praktické ukázky očkování myší DNA vakcínou, kterou vyvinuli právě na tomto pražském pracovišti.

Vakcína tvořená z DNA (biomakromolekulami, které jsou nositelkami dědičné informace) má v centru buněk aktivovat imunitní systém nemocného takovým způsobem, aby dokázal zabít nádorové buňky. A to zejména ty, kterým se říká kmenové. Zjednodušeně řečeno jsou to zbytky již léčené nemoci, jejíž buňky dokáží po léčbě v těle přežít i léta a pozměnit svoji podobu. Po čase pak u pacienta mohou opět nastartovat vznik nádorového onemocnění.

Vakcína funguje na principu takzvaných plazmidů. Jsou to kruhové molekuly DNA o průměru dvou nanometrů. To znamená, že jsou zhruba tisíckrát menší než buňka.

Jan E. Dyr, náměstek pro vědu a výzkum Ústavu hematologie a krevní transfuze

Profesor Jan E. Dyr, náměstek pro vědu a výzkum Ústavu hematologie a krevní transfuze

Michal Šmahel je vedoucí projektu vývoje DNA vakcíny v Ústavu hematologie a...

Michal Šmahel je vedoucí projektu vývoje DNA vakcíny v Ústavu hematologie a krevní transfuze.

Do těla se jednou aplikací dostávají statisíce plazmidů a ještě více částic zlata, které nepatrně obarvují místo aplikace do hněda, pacientovi či pokusnému zvířeti však v těle nijak neškodí.

Kvůli nepatrné velikosti plazmidů je ve vakcíně vědci navážou na mikroskopické částice zlata. Společně je aplikují do těla. Plazmidy i částice zlata nejsou pouhým okem viditelné. Proto, aby je mohli vědci do organismu dostat, používají tlak hélia a speciální přístroj. V případě ÚHKT to je plastová pistole. 

DNA vakcínou se očkuje opakovaně. V případě myší jsou to týdny léčby, u lidí je předpoklad léčení a délka vakcinace v měsících.

Plazmidy vědci v případě myší skládají z částí DNA těchto živočichů. Například u vakcíny pro koně se do nich však vkládá i část genetické informace lidí. To s sebou přináší i riziko, že různorodé genetické informace se začnou vzájemně ovlivňovat. "K náhodné integraci by mohlo dojít. Proto, aby se to nestalo, je do vakcíny vkládána určitá pojistka, která prolnutí sekvencí genů dokáže zabránit," podotýká Šmahel. "Lidé se například obávají geneticky upravených potravin. To je nesmysl, protože když sníte DNA, nemůže vám to ublížit," dodává vedoucí vědeckého projektu.

DNA vakcína není zatím běžně dostupná, řeší se její efektivita

Vývoj na tomto poli světově probíhá už téměř čtvrtstoletí. V ÚHKT na laboratorních myších zhruba 15 let. Na lidech se DNA vakcína testuje v zahraničí od roku 1990. Zatím se však dostala jen k pacientům, kteří prošli jednou z 800 klinických studií. Povolení k výrobě a distribuci dosud nezískala žádná farmaceutická společnost.

Očkování budoucnosti

Důvodem, proč zatím zůstává u laboratorních zvířat či v případě lidí jen u klinických studií, je účinnost DNA vakcín. Zatímco u myší je bezmála stoprocentní a lékaři dokážou zahubit nádorové buňky téměř u každého drobného hlodavce, u lidí efektivita klesá na polovinu či ještě méně. A to pro praxi nestačí.

Podle vědců to má několik příčin. U pacientů nemoc nepochází z laboratorních podmínek, jak tomu je v případě rakoviny myší. Navíc záleží, v jaké fázi nemoci se do studie pacienti dostanou. Obvykle je DNA léčba efektivnější u lidí, u kterých běžná léčba selhala a novinka je pro ně poslední nadějí.

Důležitým faktorem je také způsob aplikace. Například injekce se v případě takto malých částí zcela neosvědčila. Proto vakcínu do těla vpravuje takzvaná genová pistole, nebo třeba zařízení, které je známé z tetovacích salonů. Ani tady však není zcela vyhráno. Nutné je najít například ideální tlak, kterým by DNA do těla dostal. Pokud je tlak příliš silný, molekuly tělem prolétnou a vyjdou z něj ven. Léčba se tak míjí účinkem.

Aplikace DNA s sebou navíc nese riziko, že nádor nebude vyléčen, ale vakcína naopak rakovinu spustí. "Pokud dochází k větším změnám genetického materiálu, může z toho vzniknout nádor. Vyvolat jej lze, začlení-li se vakcína například na nepatřičném místě buněčné DNA. Pravděpodobnost takové události je ale několikanásobně nižší než u přirozených mutací," popisuje Šmahel.

Vědci zatím nenarazili na žádné výraznější komplikace opakovaného očkování DNA vakcínou. Existuje ovšem riziko například zanícení tkáně, kam se plazmidy vpraví. Může to být v podstatě jakékoliv místo na těle. U myší se vakcína aplikuje do kůže v břišní oblasti, lidem ji lékaři "střelili" do kůže na paži či na hýždích.

DNA vakcíny používají veterináři u koní, psů a ryb

Za pozitivní zprávu označují experti fakt, že DNA vakcíny se již používají u zvířat, u nichž jejich zavádění nepodléhá tak přísným pravidlům. Ve světě se používají již dvě DNA vakcíny proti virům a jedna proti rakovině. Jednou se očkují koně proti západonilské horečce, druhou lososovité ryby proti viru, který u nich způsobuje nekrózu (odumírání) tkání, a třetí psi s rakovinou kůže. Na západonilskou horečku či melanom přitom umírají i lidé.

Kolik by léčba pacientů mohla stát, je nyní těžké říci. Jen genová pistole, která plazmidy dostává do těla tlakem hélia, přišla před 15 lety vědce z ÚHKT v přepočtu na 2,5 milionu korun. Hradili ji z grantů. Vyrábí ji jedna společnost z USA. Podle náměstka pro vědu a výzkum ÚHKT Jana E. Dyra však nové vakcíny mají potenciál léčbu zlevnit.

"Důležité je, že samotná výroba DNA vakcín nebude moc drahá," uvádí Dyr.

DNA vakcína může být levnější i proto, že princip její výroby je stále stejný. Ať už jsou to plazmidy na léčbu leukémie či rakoviny děložního hrdla. Předpoklad však je, že její použití bude možné u nádorových kmenových buněk prakticky u všech typů rakoviny.

Cena bude samozřejmě také závislá na počtu léčených a případné konkurenci. Podle Dyra však lidé na nové metody léčby karcinomů slyší i proto, že  jen slovo "chemoterapie" na ně působí jako strašák. "Berou ji jako něco ošklivého, jedovatého," dodal Dyr s tím, že vývoj a testování před uvedením léku na trh trvá desítky let. "V medicíně totiž obecně platí, že lékař nesmí škodit, bezpečnost vakcín je tedy nesmírně důležitá a účinky látek se mohou projevit za dlouhou dobu," dodává Dyr.

Volby do Evropského parlamentu proběhnou v České republice 24. - 25. 5.
Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otec se doznal k vraždě dítěte v Pardubicích. Nebyla jiná cesta, řekl

Obviněný otec čeká u soudu na rozhodnutí o vazbě.

Čtyřicetiletý otec se doznal k vraždě svého syna, která se stala v noci na pondělí v Pardubicích. Příčinou úmrtí bylo...

Začalo to fotkou od moře. Následovaly výhrůžky a bezmoc

Ilustrační snímek

Tereze, dívce z malé vesnice, kde se všichni znají, bylo tehdy čtrnáct let. Večery zpravidla trávila u počítače. Hlavně...

Šesťačka vrazila učiteli facku, spolužáci útok podporovali a bavili se

ZŠ Za Chlumem Bílina

Fyzický útok proti jednomu z učitelů řeší od pátku vedení základní školy Za Chlumem v Bílině. Žákyně šesté třídy dala...

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne vydatný déšť

Obec Janská u České Kamenice

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne velmi vytrvalý déšť. Český hydrometeorologický ústav vydal v úterý dopoledne...

VIDEO: Já, zvrhlý pán internetu. Reportér odhalil, jak predátor loví děti

Redaktoři MF DNES s pomocí figurantky nachytali sexuálního predátora. (13....

Říká si „Zralý chlapák“ nebo také „Zvrhlý pán“. Je mu padesát, je rozvedený, žije sám a na internetu oslovuje nezletilé...

Další z rubriky

Silný vítr zastavil lanovku na Sněžku, nejezdí v obou úsecích

V sobotu byl otevřen druhý úsek nové lanové dráhy z Růžové hory na Sněžku. (22....

Lanovka na Sněžku se ve středu kvůli silnému větru nerozjela. Na Sněžce ráno pršelo a vítr dosahoval rychlosti okolo 90...

Bývalý imám u soudu: Slováka obviněného z terorismu považoval za člena BIS

Bývalý pražský imám Samer Shehadeh (na snímku), který čelí obvinění z podpory...

Bývalý pražský imám Samer Shehadeh, který čelí obvinění z podpory terorismu, vystoupil u pražského městského soudu jako...

Ústavní soud rozhodl. Operátoři budou dál půl roku ukládat data uživatelů

Zákaz kouření platí, Ústavní soud jen upravil některé části zákona

Ústavní soud odmítl poslanecký návrh na škrty v současné právní úpravě, která ukládá operátorům, aby půl roku...

Jak vypadá sex po narození dětí? Realita je krutá, přiznávají rodiče
Jak vypadá sex po narození dětí? Realita je krutá, přiznávají rodiče

Je mi 20, jemu bude 30. Tvrdí ze ja mám sex na prvním místě, ale on už ne.. je pravda ze změnil práci. Je ridic. Predtim ale dělal náročnější práci a sex ještě byl několikrát týdne. Teď stěží jendou a to ještě on si nevzpomene ani měsíc…

Najdete na iDNES.cz