Baby vedle v kancliku začly dřystať jedna přes druhu, že na to je jediny lek a to zajsť do nejblišiho obchoda a kupiť se cosyk noveho na sebe. Jaruna hned stanula od stola a ukazovala mi novu bluzku, keru se kupila v ponděli a hned ji pry bylo lepši.
Pomyslel sem se, že kdybych se cosyk takeho kupil ja, tuž by se mi přytižilo. Potem sem rači valil pryč, bo se to jaksyk zvrhlo a roby se začly chvaliť, co se kera kupila pěknějšiho a lacnějšiho.
Na chodbě sem zaslechnul, že se Božena kupila novu podprsenku, ale než sem se ju vratil skontrolovať, spoměl sem se na stav jejiho hrudnika a valil sem zpatki do svojeho kancliku. Šak němusym vidět všecko.
Cestu do kantyny sem potkal sekretařku od řydi (tu chitru bloncku). Ta mi natěšeně odšvitořyla jak přyhřata sykorka, že nejlepši lek na dluhu zymu je novy chlop a zalibně se zahleděla na svuj novy tydlifon zavěšeny na krku. Tuž nevim, esli by mě chlop dostal z depresyje.
A nova roba? Sem spokojeny s dosavadnim modelem. Jak sem potem volal segře, zdrbala mě, co ju otravuju, jak čuči na duležity dil seryjala a že mojich zymnich depresyji už ma plnu přepravku a ať idu robiť na zahradu, že je třeba pomaly přypravovať na letni provoz a robota leči a kdovico eště... Rači sem to zavčasu tipnul.
Našim sem ani něvolal, bo na moju depresyju by navalili aji tu svoju. Na oběd bylo cosyk divne barvy, tuž sem se rači moc nedival do taliřa a pokračoval v reportaži s chlopama u stolu a v okoli.
Mirek se mi vychlamal, že on žadne take pocyty něma, ale u něho to je jasne. On něma skoro žadne pocyty, ani emocyje, bo všecke každy den splachuje pěti dvanastkami a dvumi štamprlami ferneta. O vikendu ma změnu, to se dava deset piv a pět štamprli. Ma to tak kdosyk pěkně nalajnovany život.
Michal to řeši tak, že jak je mu zle, napusti se vanu bublinkami, kolem postavi svički, pusti fajnu muzyku a relaksuje. Všecy sme se na něho divně podivali, jak bysme ho viděli poprvy raz a ja sem položil doplňujicy otazku, esli tam leži enem tak bez roby.
Kamil se ho zoptal, esli mu fakt ku štěsti stači tolik vody. Zdenek pravil na celu kantynu, že to je jakesyk divne. Michal něchal taliř nědojezeny, pravil že sme hňupi a rudy jak zaniceny beďar valil pryč. Tuž fajn, že vime, co mu kupiť na narozki.
Zbytek už potem moc nechtěl dyskutovať. Pry jim ta zyma ani něvadi a podobne dřysty prdy.
Jak sem šel večer na jedno, po třetim sem se poptal eště bandy u okolnich stolu. Jeden to řeši žradlem. Jak to na ňho přyjdě, vali do nejbliši cukrarni a vykupi ju. Akurat že už se něvidi ani na buty.
Dalši se zavře do obyvački, naleje se viski a vrhně se s Holmesem do patraňa. Třeti, taki mlaďoch, kery tam moc často něchodi, take problemy něma, ale kdyby měl, zašel by se zahrať fotbal.
A posledni znamy enem poklepal na vnitřni kapsu saka, že tam ma male chemicke kolegi, keřy dycki pomožu.
Moc mudry sem z teho něbyl. Jak sem se motal dom, potkal sem znameho z vedlejši ulice. Ten se prvni přeptal na moju otazku, bo mi asy napoprve něrozuměl, ale potem pravil, že se ho nic take nětyka, bo ma na starosti bandu mladych gizdu, kere každy tyděň navleče do turystyckeho a lezu po lesach a horach.
Pravil sem mu, že jak to něvadi jeho robce, tuž to je fajne. Ale to sem asy zdrbal, bo zamumlal, že už je patnasť roku šťasně rozvedeny a spichal pryč.
Večer, než sem usnul, sem dumal, esli s tym mam otravovať aji svoju Blanku. Moc se mi nechtělo, ale nakoněc sem ju vytočil. Cele sem ji to pomalu převykladal.
Chvilu bylo ticho a potem mi navrhla, ať se stavim, že se dame společnu vanu s bublinkami, vedle sviček budě stať šampus a jakesyk ty sladkosti, večer se cosyk přečitame, na druhi den se s malym Dankem možu dať fotbal a potem ji zajděme cosyk nakupiť.
Tuž ty roby maju dycki jakesyk řešeni po pazuře.
Zdař buch Ostravak
