Když vloni stádo divokých prasat rozrylo pečlivě sestříhaný trávník v Lázních Bohdaneč a způsobilo statisícové škody, byl to jen jeden z mnoha příznaků toho, že je divočáků v kraji až až. A zřejmě nejvíc v historii.
"Stav černé zvěře na Pardubicku se určitě zvyšuje. Na konci mysliveckého roku v březnu se počet odlovených divočáků bude blížit počtu dvou tisíc jen v okrese Pardubice, vloni to bylo 1 600, jen o něco víc rok předtím," řekl jednatel Okresního mysliveckého spolku Pardubice Josef Kurča.
Golfový areál po nájezdu divočáků v lednu 2012
12. ledna 2012 |
"Přemnožují se o moc, ve svitavském okrese v minulém roce přibylo tři a půl tisíce prasat, letos to bude určitě víc. Před 20 lety jich bylo jen kolem tisícovky," potvrdil velký nárůst i jeho svitavský kolega Josef Češka.
Za přemnožení mohou hlavně obrovské lány kukuřice a olejky, v nichž je zvěř půl roku schovaná a má tam svoji potravu a klid. A tam také škodí nejvíc.
Prasata způsobují zemědělcům obrovské škody
"Party divočáků mi ničí kukuřici, ale jsou schopni sežrat i pšenici, porýt louky, že nejdou ani posekat. Brambory už raději ani nesázíme. Pro nás, kteří máme 250 hektarů, jsou to škody statisícové, pro větší zemědělce milionové," říká zemědělec a zároveň myslivec Milan z Chrudimska.
Přestože v tomto mysliveckém roce sám zastřelil 50 prasat a maso divočáka má na stole každý druhý víkend, raději by se prý v tomto vrátil do časů Marie Terezie, kdy byla černá zvěř jen za ploty šlechtických obor.
"Největší problém vidím v tom, že se už jako myši množí geometrickou řadou - divočák má mít mláďata ve třech letech, ale dnes je mají poprvé ještě než dosáhnou jednoho roku," dodal.
V nejbližším okolí Pardubic s jejími řídkými lesy a bez houštin se prasata moc nevyskytují, ale dost je jich kolem Lázní Bohdaneč, Vysokého Chvojna či Kladrub nad Labem. "Ale občas srazí auto prase kdekoli, třeba u Srchu. Jinak v pardubickém okrese není sdružení, kde by v průběhu roku neulovili prase," řekl Josef Kurča.
Městem v lesích je Týniště nad Orlicí, kde se usadili divočáci kvůli blízkým neudržovaným pozemkům soukromníka až u činžáků. Rozryli dětské hřiště, střetli se s fenou ridgebacka, lidé se jich báli.
"Začali jsme věšet vlasy jako pachová odpuzovadla, nechali posekat okolní plochy, zřídili ohradníky, ale nepomohlo to. Tak jsme si zařídili povolení odstřelu a od listopadu do dneška se kolem nejbližších baráků ulovilo pět selat. Už tři roky kvůli prasatům vždy na jaře rekultivujeme hřiště vedle tělocvičny a regenerujeme trávník, letos nás to čeká i u činžáků na sídlišti," řekl týnišťský starosta Jaroslav Matička.
Období sněhu je nejvhodnější pro jejich odstřel
"Teď je nejvhodnější období pro střílení. V létě se na ně nedostanete, schovají se v kukuřici nebo řepce, páchají škody a nevylezou. Na sněhu jsou navíc i lépe vidět," řekl myslivec ze sdružení Krásné - Polánka Michal Brabec, který žije v Pardubicích. "Na Bohdanečských rybnících jsou určitě, kluci odtamtud měli nyní rekord, kolem osmdesáti kusů," uvedl Brabec. Sdružení z Krásného vloni zastřelilo čtyřicet divočáků. "Já sám do deseti kusů, jsem jen víkendový střelec."
Počty odlovených kusůOdstřely divočáků myslivecký rok/počet kusů 2007 6 957 2008 8 595 2009 7 577 2010 9 873 2011 7 362 Uvedené počty jsou vždy za období od 1. dubna do 31. března Zdroj: Ministerstvo zemědělství |
Přemnožení divočáků je podle něho patrné všude. A jak se při jejich lovu postupuje?
"Musí se chodit, nebo se dělají naháňky, nyní je ale nejrozšířenější zakládání vnadišť. Nashromáždí se obilí, kukuřice a pak se čeká. Při téhle metodě se dají dobře vybrat ty správné kusy, devadesát procent odstřelených totiž mají být selata," dodal Brabec.
A co také stojí vyjma zemědělských monokultur za životaschopností divočáků?
"Mají totiž jediného predátora, a to je myslivec. Každá jiná zvěř jich má víc a třeba právě divoká prasata jsou jedním z největších likvidátorů drobné zvěře," řekl Josef Kurča.
