Výzkum realizovaný v prosinci 2020 v rámci projektu Život během pandemie podporovaný organizací Učitel naživo a MŠMT se dotazoval čtyř stovek rodičů dětí na základních a středních školách na vývoj distanční výuky během epidemie koronaviru. Otázky se zaměřovaly na motivaci dětí, překážky v účasti na výuce a také na vývoj volnočasových aktivit dětí.
Podle více než poloviny rodičů (53 procenta) došlo od jara ke zlepšení distanční výuky, jen podle 15 procent se tento způsob výuky u dětí zhoršil. Ve stejné otázce pak přitom hodnotí tatáž skupina rodičů distanční výuku v listopadu kritičtěji.
Prevence přes obrazovku nestačí, distanční výuku si děti ponesou dlouho |
„Distanční výuka je pro nás určitě jednodušší než na jaře, kdy to byl totální zmatek,“ říká Jan D. z Prahy 3, otec žákyně třetí třídy a prvňáčka.
V rámci zmíněného průzkumu rodiče zhodnotili také několik aspektů práce učitelů. Pozitivně vnímali komunikaci učitelů s dětmi, zadávání úkolů a přednášení výkladu. Za slabé strany distanční výuky pak označili potenciální přeplnění výuky fakty, což vadí zejména rodičům s dětmi ve vyšších stupních vzdělání.
Nedostatek motivace ze strany učitelů
Za problém distanční výuky označili rodiče také ztrátu motivace dětí. Většina dotázaných uvedla, že jejich děti jsou v distanční výuce méně motivované než v té běžné. Podle čtvrtiny rodičů jsou pak určitě méně motivované.
Někteří z učitelů nedokážou děti v online prostředí motivovat k práci, i pro ně je to těžká situace. „Přijde mi docela nefér, že si učitelka stěžuje na neplnění zadaných úkolů. Nedávno jsem od ní dostal vcelku hysterický mail, že Anetka nesplnila něco, co mít měla. Učitelka psala, že jí ztěžují distanční výuku a že ona to má o to těžší,“ vzpomíná Jan.
„Vůbec nevím, jak na takové maily mám reagovat. Kdyby učitelé děti trochu víc motivovali a přestali neustále vyhrožovat klasifikací, moje dcera by školní úkoly plnila mnohem raději než teď,“ říká otec devítileté Anety.
Malá schopnost motivovat žáky v distanční výuce může podle organizace souviset s tím, že je to jedna ze slabších profesních stránek českých učitelů vůbec. Problém vidí rodiče také v pregraduální přípravě a systému provázení a uvádění začínajících učitelů do profese.
Zlepšení motivace dětí je i na straně rodičů. Polovina dotázaných ve výzkumu nedokázala v otevřené otázce odpovědět, co motivuje jejich děti k učení. Další řekli, že je nemotivuje nic.
Technické komplikace při výuce
Zhruba desetina rodičů (11 procent) hodnotila jako velmi špatné podmínky v oblasti připojení dětí k internetu či jeho stability. Podle 9 procent rodičů je pak také velmi špatná situace s hardwarovými podmínkami, tedy s dostatkem počítačů v domácnostech i jejich vybavením.
Výrazně častěji mají podle výzkumu problémy s technickým vybavením děti z chudších a méně vzdělaných domácností, to může souviset s vyšší mírou kritiky distanční výuky.
Bez komplikací se podle rodičů výuka neobejde. „Už jen skutečnost, že do školy chodí jen jedno dítě, je pro mě o to složitější. Nedokážu si představit distanční výuku u obou dětí najednou. Už tak mám doma k dispozici jen jeden počítač. Škola to, že někteří rodiče nemají takovou možnost, vůbec neřeší,“ říká Jan D.
Slovní hodnocení na vysvědčení se píše těžko, školy jsou zvyklé na známky |
Problém je podle něj také v tom, že učitelé řeší distanční výuku takzvanými pracovními listy, které musí rodiče pravidelně tisknout. „Právě se rozvádíme a nemám v bytě skoro nic, ani tiskárnu, takže úkoly, které jdou, přepisuji na papír, ofocujeme je a posíláme přes aplikaci Teams učitelce,“ dodává tatínek devítileté Anetky.
Souběh výše popsaných faktorů upozorňuje také na to, že distanční výuka může dále vést k nerovnostem v českém vzdělávání. Důležitá je poté investice do programů, které po normalizaci epidemiologické situace nerovnosti sníží. Jde o formy doučování, metodickou a finanční podporu škol ve znevýhodněných oblastech či podpůrné profese.
Sociální izolace a pokles aktivit
Otázky zadané ministerstvem školství v rámci výzkumu Život během pandemie ukázaly, že vzrostla sociální izolace dětí. Počet žáků, kteří se pravidelně věnují sportu a umění, propadl ze záříjových 13 procent na začátku listopadu téměř na nulu.
Počet dětí, které se mimo školu scházely s kamarády, klesl z více než 70 procent na konci září na 33 procenta na začátku listopadu.
Školy ve Zlínském kraji drží tradici, na vysvědčení budou psát známky |
Nebýt aplikace Teams, na které děti se spolužáky zůstávají i po skončení výuky, neměly by kontakt prakticky s nikým. „Snažím se, aby měla kontakt s dětmi alespoň virtuální, po spolužácích se jí stýská,“ říká o své dceři Anetce Jan D.
Podle více než poloviny rodičů (55 procent) jsou jejich děti méně šťastné než obvykle. Téměř 40 procent dotázaných pak neregistrovalo výraznou změnu a jen podle malé menšiny rodičů byly děti šťastnější.
Hůře hodnotí pohodu svých ratolestí rodiče, jejichž děti musely v druhé vlně epidemie výrazně redukovat svoji volnočasovou aktivitu. Výzkum tak naznačuje, že nárůst izolace může mít u některých dětí negativní vliv na duševní pohodu a zdraví.
