Informaci, kterou přinesl server Romea, pro iDNES.cz potvrdila Dienstbierova mluvčí Jarmila Balážová. Důvody však prý úřad sdělí až příští týden po jednání se zaměstnanci Agentury. „Mně ty důvody pan ministr sdělil, ale nechci je oznamovat jako první. Všechny považuji za irelevantní, neměly by vést k mému odvolání,“ řekl pro iDNES.cz Šimáček, který do konce června zůstává zaměstnancem úřadu.
Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování
Podle ní nemá změna agenturu oslabit, v budoucnu by měla prý naopak výrazně posílit. „Agentura bude samozřejmě dál pracovat, v žádném případě se rušit nebude a nechystá se její omezení či oslabení. Naopak bude do budoucna výrazně posilovat a ještě se rozroste. Reorganizace má zajistit efektivní fungování. Připravují se nové projekty,“ řekla Štěpánková.Šimáčkovo odvolání však souvisí s plánovanými organizačními změnami. Agentura by totiž měla přestat fungovat jako jeden celek a měla by se rozdělit na dva odbory. První by se zaměřoval na činnost v lokalitách a na práci s tamními partnery, druhý na „centrální úroveň“, tedy na aktivity ministerstev a na systémové změny. „Útvary se rozčlení z hlediska funkčnosti,“ uvedla náměstkyně Martina Štěpánková.
V minulosti se mluvilo o tom, že by se agentura mohla stát samostatným úřadem. Také Dienstbier loni po svém nástupu do funkce plánoval, že by agentura mohla mít silnější pozici. „Určitě není úplně ideální stav, kdy agentura je jeden odbor úřadu vlády. Její zakotvení by mělo být trošku preciznější,“ řekl tehdy ministr. Poznamenal, že také nepovažuje za ideální, aby agentura fungovala hlavně z evropských peněz. Víc prostředků by prý měla dostávat i z rozpočtu.
Odvolaný šéf nepovažuje rozdělení na dva odbory za šikovné. Podle něj je činnost provázaná a může ji to rozmělnit. S místem ředitele agentury se prý do budoucna nepočítá. „V organizační struktuře se pozice nenachází,“ potvrdil Šimáček. Podle něj se agentura promění od července kvůli služebnímu zákonu a změnám ve státní správě.
Štěpánková nevyloučila, že by v budoucnu agentura mohla mít samostatnější postavení, „i když třeba v rámci úřadu vlády“. Fungování agentury by mohl upravit nový zákon o sociálním začleňování. Podle legislativního plánu by vláda měla návrh obrysů normy dostat do konce června, paragrafy pak do konce roku. Zákon by pak měl platit od ledna 2017. Původně se počítalo s tím, že by byl účinná od pololetí příštího roku.
Agentura pracuje v sociálně vyloučených lokalitách
Vládní agentura začala fungovat v březnu 2008. Šimáček ji pak vedl od února 2009. Do funkce ho jako vítěze výběrového řízení jmenoval tehdejší ministr pro lidská práva Michael Kocáb. Předtím Šimáček působil osm let v organizaci Člověk v tísni a spolupracoval také s dalšími prospěšnými společnostmi, byl i na ministerstvu školství.
Podle několik let staré analýzy v Česku existuje asi 300 takzvaných vyloučených lokalit, tedy chudinských domů a čtvrtí. Žilo v nich kolem 80 tisíc lidí, a to převážně Romů. Zkušenosti z terénu ale ukazují, že těchto ghett přibývá. Jsou jich zhruba čtyři stovky.
Agentura spolupracuje s městy a obcemi, v nichž problematická místa jsou. Její poradci mají přispět k navázání kontaktů mezi místní radnicí, policií, školami či neziskovými organizacemi, které by se měly společně snažit situaci zlepšit. Nyní agentura působí ve 36 místech. Šimáček už dřív řekl, že by do konce roku 2019 měla nabídnout podporu celkem více než 70 městům a obcím.
Chystané změny znepokojují i pracovníky agentury, označili je za devastující. Uvedli to dnes v otevřeném dopise, který adresovali ministrovi. Podepsalo ho 53 lidí. Reorganizace podle nich znamená prakticky omezení fungování agentury, nepředcházela jí navíc prý odborná diskuse či projednání v radě vlády pro romské záležitosti. Krok může politiku začleňování v Česku destabilizovat, míní pisatelé.
Mnozí odborníci, úředníci i samotní Romové činnost agentury hodnotí pozitivně. Podle nich se díky jejímu přispění situace v řadě problémových lokalit zlepšila a lepší je tam i soužití s okolím. Agentura má ale i své kritiky. Podle některých není třeba jasné, kolika Romům vlastně skutečně pomohla začlenit se do běžného života.
