"Je tu možnost podat návrh na zrušení ustanovení trestního řádu, podle nichž rozhodoval Nejvyšší soud. K výkladu imunity by se mohl Ústavní soud vyjádřit v rámci svého rozhodnutí," zmínil Dienstbier. Druhou teoretickou možností je podle něj stížnost ministryně spravedlnosti pro porušení zákona, ale ta by, jak řekl, nemohla být v neprospěch obviněných.
Třetí možnost je kompetenční spor. "Na Ústavní soud by se kvůli této věci mohlo obrátit státní zastupitelství nebo Poslanecká sněmovna," uvedl Dienstbier. Podle Nejvyššího soudu je i vzdání se poslaneckého mandátu projevem poslance, na který se vztahuje absolutní imunita.
Nejvyšší soud vyňal z pravomoci orgánů činných v trestním řízení exposlance ODS Marka Šnajdra a Petra Tluchoře, viněné z korupce. Ta podle státního zástupce spočívala v tom, že kývli na přijetí pozic ve státních firmách, a rezignovali proto na poslanecký mandát. Šnajdr a Tluchoř spolu s Ivanem Fuksou svým odchodem ze Sněmovny umožnili, aby byl schválen daňový balíček bývalé vlády Petra Nečase, s nímž kabinet spojil hlasování o důvěře. Exposlanci se už v úterý dostali z vazby.
Místopředseda Sněmovny a ČSSD Lubomír Zaorálek po jednání vedení strany řekl, že se cítí osobně poškozen výrokem Nejvyššího soudu. "To, jak vyložil ústavu, jak vykládá projevy poslanců, z nich dělá nadlidi," řekl Zaorálek. Podle něj je výklad Nejvyššího soudu, co je projevem ve Sněmovně, i v rozporu s Listinou základních práv a svobod. "Je nepřijatelné, aby se právo zastavilo na stěnách Sněmovny, nestojím o tak absolutní imunitu. Domnívám se, že Nejvyšší soud selhal," prohlásil místopředseda Sněmovny a ČSSD Zaorálek.