Další jednání o vládě bude v pondělí

  • 84
V Lidovém domě skončila po necelých dvou hodinách schůzka šéfů ČSSD s představiteli Koalice o případné společné vládě. Obě strany se shodly, že jsou schopny a ochotny společný kabinet sestavit. Do konce týdne vítězná ČSSD předloží lidovcům a unionistům strukturu programu budoucí vlády. O něm budou partneři opět jednat příští pondělí večer.

Šéf ČSSD Vladimír Špidla po jednání reportérovi MF DNES řekl: "Na první schůzce jsme domluvili okruh otázek, o kterých budeme dále jednat."

To, že se hovořilo hlavně o prioritách a harmonogramu, potvrdila pro Novu i místopředsedkyně sociálních demokratů Marie Součková. Ta si myslí, že šance na sestavení kabinetu "určitá je".

Dodala, že těžiště vidí její strana především v programové shodě. Dobu, jak dlouho budou jednání trvat přitom odhadla na deset dní. Teprve po dohodě o programu přijde na řadu rozdělení resortů mezi koaliční partnery. Následovat budou jednání o obsazení ministerských křesel.

Všichni účastníci schůzky potvrdili, že o rozdělení ministerských funkcí při rokování nepadlo ani slovo. Jednání o programu prý bude rozděleno podle kapitol, jejichž obsah budou zpracovávat expertní týmy sociální demokracie i stran Koalice.

"Pokusí se zformulovat text, který bych nazval poctivým průnikem programovým a poctivou mapou pro příští roky," upřesnil šéf ČSSD.

Marvanová se Svobodou řekli, že zatím žádný návrh koaliční dohody od ČSSD nedostali. Materiál, který budou mít k dispozici do konce týdne, má mapovat témata, u nichž budou odborníci všech tří stran hledat kompromis.

Podle informací MF DNES žádá navíc ČSSD na Koalici do budoucna záruky, že se uskupení Cyrila Svobody a Hany Marvanové záhy nerozpadne. Sociální demokraté údajně trvají na tom, aby to písemně stvrdili všichni členové vedení KDU-ČSL i Unie svobody.

Špidla, jehož v pondělí pověřil prezident Havel sestavením kabinetu, preferuje koaliční vládu ČSSD a Koalice před menšinovou vládou ČSSD. S unionistickými a lidoveckými poslanci by se sociální demokraté v dolní komoře parlamentu mohli spolehnout na 101 hlasů.

Čas nepoužijeme jako taktiku, slibuje Špidla
"Časové hranice nejsou stanoveny, protože to nepředpokládá ani Ústava.... Chci sdělit zcela zásadně, že nemíním používat čas jako taktický prvek," zdůraznil předseda vítězné strany.

Na dotaz novinářů, zda ČSSD a Koalice počítají s poměrným obsazením funkcí v Poslanecké sněmovně, odpověděli zástupci ČSSD a Koalice rozdílně.

Zatímco Špidla očekává, že se na vedení sněmovny budou podílet i komunisté, kteří získali 41 mandátů, Marvanová počítá pouze s poměrným zastoupením demokratických stran. Svoboda však připustil, že rozložení sil ve sněmovně je takové, že se Koalici její postoj nepodaří prosadit. "Bereme to jako realitu, není to pro nás blokační, na čem bychom se při jednáních 'zasekli'," připustil kompromis Svoboda.

Ani podle Špidly však z poměrného zastoupení všech stran ve sněmovně nevyplývá, že by měli mít komunisté jednoho místopředsedu sněmovny, jak to chce KSČM prosadit.

CO SE DĚLO PŘED JEDNÁNÍM
Marvanová byla stručná
 
"Schůzka je pouze informativní. Přišli jsme vyslechnout návrhy druhé strany," řekla těsně před jednáním předsedkyně US-DEU Hana Marvanová. Jaké jsou požadavky stran Koalice, ale neřekla. "Složení vlády by mělo respektovat výsledky voleb," dodala pouze.

Do sídla sociální demokracie dorazil z koaličních politiků jako první šéf poslaneckého klubu Unie svobody-DEU Karel Kühnl.

V parném podvečeru se ještě před důležitým jednání posilňoval zmrzlinou. Krátce po něm dorazila šéfka unionistů Hana Marvanová, po ní i lídr KDU-ČSL Cyril Svoboda a jeho místopředseda Milan Šimonovský.

Společně pak zamířili do Lidového domu, kde na ně čekal předseda ČSSD Vladimír Špidla a další vyjednávači - Bohuslav Sobotka, Stanislav Gross a Marie Součková.

Pro menšinovou vládu jsou jen jednotlivci
Vladimír Špidla, šéf strany, která zvítězila ve víkendových volbách, už dopoledne dostal od předsednictva jednoznačnou podporu pro zahájení těchto rozhovorů.

Menšinové sociálnědemokratické vládě by dali mezi socílními demokraty přednost jen jednotlivci, řekla na tiskové konferenci předsedkyně pražské organizace Petra Buzková.

Jednání se stranami koalice KDU-ČSL a Unie svobody-DEU odmítla Buzková komentovat a nechtěla ani spekulovat o možnostech, k nimž by ČSSD sáhla, kdyby jednání s Koalicí zkrachovala.

"Můj negativní postoj ke KSČM se nezměnil, ale v žádném případě nechci komplikovat vyjednávací situaci předsedy strany tím, že budu spekulovat o jiných variantách než o té, o které on momentálně jedná," poznamenala k možné podpoře menšinové vlády ČSSD komunisty.

Koalice: bude to zatím jen o programu
Vyjednávači Koalice jeli do Lidového domu bez předběžných podmínek či požadavků na konkrétní resorty a ministry. Zatím hovoří o tom, že se sociálními demokraty budou jednat hlavně o prosazení alespoň části svého programu.

ČSSD mohou nabídnout 31 křesel, což by stačilo k těsné většině. O společné strategii jednala v úterý necelou hodinu ve sněmovně vedení obou stran. Po skončení ovšem lídři lidovců ani unionistů nebyli moc sdílní.

Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda novinářům pouze řekl, že Koalice má společnou vůli jednat a dospět s ČSSD k dohodě. Také šéfka unionistů Hana Marvanová chce hlavně slyšet druhou stranu, a pak se bavit o programu.

KSČM: podpoříme jen vládu ČSSD
Výkonný výbor KSČM rozhodl, že komunisté případnou menšinovou vládu ČSSD na základě programové shody podpoří.

Za samozřejmé označil poměrné zastoupení v orgánech sněmovny. KSČM je podle svého předsedy Miroslava Grebeníčka připravena usilovat o křeslo místopředsedy sněmovny.

S komunisty jednal šéf poslanců ČSSD
S představiteli KSČM se setkal šéf sociálnědemokratických poslanců Bohuslav
Sobotka. Předsedovi komunistů Miroslavu Grebeníčkovi sdělil stanoviska ČSSD.

Za prvé jim řekl, že s KSČM nebudou sociální demokraté jednat o vládě, protože o ní jednají s Koalicí.

Druhým stanoviskem, které Sobotka komunistům tlumočil, bylo to, že ČSSD podporuje princip poměrného zastoupení v orgánech sněmovny. Sobotka připustil možnost, že KSČM by získala křeslo místopředsedy dolní komory parlamentu, pokud bude rozhodnuto, že těchto funkcí bude dostatečný počet.

Svou podporu poměrnému zastoupení všech stran ve vedení sněmovny už vyjádřili i představitelé ODS.

Pilip: Zřejmě mám smůlu
Místopředseda Unie svobody-DEU Ivan Pilip se pomalu smiřuje s tím, že se napotřetí ministrem financí nestane.

"Je pravda, že strana, která udělala slabší výsledek ve volbách, má daleko nižší šanci na toto ministerstvo. To je realita," řekl novinářům. Dodal však, že jsou i další ekonomická ministerstva, o která lze žádat.

Pilip dával už před volbami najevo, že ministerstvo financí je mu nejbližší. Tento post navíc zastával ve vládách Václava Klause a Josefa Tošovského. Nyní se v souvislosti s uvedeným ministerstvem objevilo například jméno poslance ČSSD Bohuslava Sobotky.

Pilip byl ministrem financí už v Klausově vládě. I když ho předseda ODS do křesla prosadil, byl Pilip v roce 1997 jedním z hlavních iniciátorů takzvaného "sarajevského atentátu", po němž následoval pád Klausova kabinetu. Pilip strážil pokladnu i ve vládě Josefa Tošovského.

V Lidovém domě začala schůzka šéfů ČSSD s představiteli Koalice. Jednání má odkrýt požadavky jednotlivých stran na sestavení nové vlády. Do sídla sociální demokracie dorazil z koaličních politiků jako první šéf poslaneckého klubu Unie svobody - DEU Karel Kühnl. V parném podvečeru se ještě před důležitým jednáním posilňoval zmrzlinou (18. června 2002).

Šéfka US-DEU Hana Marvanová přichází s předsedou lidovců Cyrilem Svobodou na jednání o společné vládě s ČSSD. V pozadí je doprovází Karel Kühnl (US-DEU) a Milan Šimonovský (KDU-ČSL) (18. června 2002).

V Lidovém domě začala první schůzka šéfů ČSSD s představiteli Koalice. Jednání má odkrýt požadavky jednotlivých stran na sestavení nové vlády (18. června 2002).

V Lidovém domě začala schůzka šéfů ČSSD s představiteli Koalice. Jednání má odkrýt požadavky jednotlivých stran na sestavení nové vlády (18. června 2002).

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video