Dosud si Topolánek při vystoupení v médiích zakládal na tom, že Dalík je jen "kamarád a nemá žádný oficiální status".
Správa rezerv hmotných rezerv (SSHR) uchovává zásoby strategických surovin, jako třeba ropy nebo potravin pro případ katastrofy nebo války. Její roční obrat při obměňování zásob přesahuje čtyřicet miliard korun. Spolupracuje s desítkami soukromých firem, u nichž si klíčové suroviny nakupuje nebo skladuje.
Meziresortní komise, která má vytipovat ideálního kandidáta na post vrchního tuzemského skladníka, má sedm členů. Jediný Marek Dalík v ní působí jako soukromá osoba.
"Pan premiér si může do komise nominovat, koho chce. Nevidím v tom problém. Prostě si ho vybral," říká Topolánkův mluvčí Martin Schmarcz.
Úřad vlády do komise, která má vybrat šéfa jednoho ze strategicky nejvýznamnějších státních úřadů, vyslal ještě čtyřiadvacetiletou šéfku premiérova kabinetu Gabrielu Kloudovou. Ta v barvách ODS působí také jako zástupkyně starosty v Praze 13. Ostatní členové komise pracují na různých ministerstvech.
"Cílem politiků by mělo být vybrat co nejschopnějšího manažera. Průběh výběrového řízení naznačuje, že jde spíše o to, mít to politicky pod kontrolou," řekl Michal Štička z nevládní organizace Transparency International.
"Tenhle úřad ročně uzavírá miliardové obchody, je proto z hlediska politických stran extrémně zajímavou institucí k posílení a rozšíření svého vlivu," dodal Štička.
Nevhodní kandidáti
Komise se zatím sešla pouze jednou, v listopadu. A rovnou šmahem odmítla tři kandidáty, které jim předvybrala personální agentura Dr. Kaufmann & Partner.
Nejhlasitěji proti nim podle informací MF DNES vystupovali právě Marek Dalík a také poradce bývalého ministra financí Vlastimila Tlustého Radek Šnábl.
Kandidáti se však nelíbili ani dalším členům komise. "Všichni tři byli naprosto neakceptovatelní, takže jsme je museli odmítnout. Podle mého názoru naše působení bylo zcela pozitivní, protože se nám podařilo zabránit proniknutí nejrůznějších lobbistických skupin do správy rezerv," řekl Marek Dalík.
Mezi uchazeči byl i Ferdinand Jacko, který je od konce září 2006 pověřený řízením státních rezerv. Na něm komisi vadilo zejména to, že v úřadu působil i v době, kdy v něm docházelo k uzavírání nevýhodných smluv, na které při své kontrole narazil Nejvyšší kontrolní úřad.
Od listopadu se ve výběru nijak nepokročilo. Komise oficiálně funguje dál, není však jasné, zda bude i nadále hrát klíčovou roli.
"Co bude dál, zatím není rozhodnuto. Čekalo se, až se vyjasní politická situace," řekl šéf kabinetu ministra průmyslu a obchodu Petr Polák, který výběrovou komisi vede.
Potíže s úřadem
Šéfa rezerv jmenuje vláda na základě společné nominace ministra průmyslu a obchodu a šéfa resortu financí.
Předchozí šéf státních zásob, bývalý poslanec ČSSD Jan Žižka, skončil poté, co Nejvyšší kontrolní úřad zjistil v hospodaření úřadu řadu závažných chyb.
Úřad uzavíral nevýhodné smlouvy se soukromými firmami, u kterých strategické zásoby nakupoval nebo skladoval. Státní peníze navíc v rozporu s pravidly nechával na účtech u soukromých bank místo v ČNB.
Kvůli některým podezřele předraženým obchodům podal NKÚ loni v říjnu trestní oznámení na neznámého pachatele. Jejich podnět dlouho koloval po státních zastupitelstvích, a tak se jím protikorupční policie začala zabývat až na začátku ledna.
Ideální šéf
Kdo se může stát šéfem podniku, který spravuje státní zásoby nutné pro přežití v případě přírodní katastrofy nebo války?
Podmínky jsou dost přísné. Zejména požadavek ministerstva průmyslu a obchodu na to, aby kandidát měl bezpečnostní prověrku na stupeň tajné. Kromě toho také musí umět jazyky, mít praxi ve státní správě, zkušenost s manažerským řízením a být kovaný v principech zabezpečení surovinové bezpečnosti státu.
