Prokrastinace se od běžné lenosti liší tím, že má závažnější vliv na pracovní výkonnost a mezilidské vztahy. Často navíc bývá spojená i s dalšími potížemi, převážně psychického rázu.
Jednou z nejnáchylnějších skupin k chorobnému odkládání úkolů jsou právě vysokoškoláci. Vedoucí Centra adiktologie Psychiatrické kliniky 1. Lékařské fakulty UK Michal Miovský uvádí, že podle některých studií trpí nemocí 20 až 30 procent z nich.
"Na střední a základní škole jsou studenti průběžně zkoušeni a jsou obecně více pod dohledem pedagogů než na vysoké škole, kde je plán i průběh studia více na samotném studentovi," vysvětluje další pracovnice Centra adiktologie Petra Holcnerová.
Pod jejím vedením od začátku roku funguje on-line poradna, kde si zájemci mohou například otestovat, zda patří mezi prokrastinátory. "S fungováním poradny jsem nadmíru spokojená. Je o ní docela velký zájem a máme docela hodně lidí, kteří využívají i našeho on-line svépomocného programu," říká Holcnerová.
Celkový počet Čechů, kteří prokrastinací trpí, lze kvůli chybějícím datům jen velmi hrubě odhadnout. "Ve výzkumu z roku 1989 v USA bylo zjištěno, že pro čtvrtinu dotázaných je prokrastinace významným problémem v jejich životě. Lze spekulovat, že to v české populaci může být obdobně," domnívá se Holcnerová.
Strach z chyb i špatné hospodaření s časem
Stejně tak podle psycholožky není známý ani počet lidí, kteří kvůli chorobnému odkládání úkolů dochází k lékaři. Nejde však o ojedinělé případy. "S prokrastinací lidé přicházejí do psychologické ambulance poměrně často," říká klinický psycholog a psychoterapeut Pavel Král. Prokrastinaci však nepovažuje za nemoc, ale spíše za tendenci nebo stav.
Holcnerová se ve své psychologické praxi setkává s chronickou prokrastinací obvykle jako příznakem psychických problémů, úzkostí či užívání drog a alkoholu. Chorobné odkládání povinností bývá v některých případech spojené se závislostí na internetu.
Podle Krále je potřeba si s pacientem nejprve ujasnit, proč své povinnosti odkládá. "Snažíme se změnit způsob definice cílů, doporučujeme stanovování postupných kroků a odměn za ně," popisuje psycholog. Prokrastinace podle něj postihuje lidi, kteří svůj život prožívají jako sérii závazků a povinností, jimž nemohou dostát, špatně hospodaří s časem, nemají zcela jasno ve svých cílech, nebo si nevěří a bojí se udělat chybu.
Mezi odborníky převažuje názor, že se jedná spíše o novodobý civilizační problém, na kterém se podílí zvýšené nároky a důraz na výkon. Název má původ v latinských slovech pro (po) a crastinare (zítřejší).
