Čtenářem ústavy

  • 2
Pokud si ji vytisknete, mohou se vám podlomit kolena. Zaprvé: těch 240 stránek formátu A4 váží více než kilo. A zadruhé: vaše odhodlání pochopit ústavu EU projde těžkou zkouškou, neboť to není snadné čtení.

Je to však čtení užitečné - s trochou snahy může poctivý čtenář ústavy zjistit, že strach z tohoto "monstra", jak o ní někdy mluví čtenáři méně poctiví, je přehnaný.

Pochopí například, že naše republika se v Evropě neztratí. Ústava začala vznikat s jediným cílem: unii jasněji definovat, dát jejím občanům možnost pochopit, co od ní vlastně mohou čekat.

To je nesporně meta rozumná i správná. Kdo hledá, najde v těch 240 stránkách mnoho odpovědí a musí ho napadnout, že celá ta ústava je docela rozumný nápad. Například konečně nahlédnete, že - navzdory častému tvrzení - ČR nepřijde o svoji diplomacii.

Možná vás též potěší, že "ti Bruselští" nám nebudou mluvit do většiny daní. A nejspíš si zcela zbytečně zapamatujete, že do působnosti unie patří "zachování biologických mořských zdrojů".

A dojde vám také, že ty opravdu podstatné změny pro nás nastaly již dávno - například naším "ano" v referendu o vstupu do EU. V tu chvíli jsme si třeba odhlasovali, že pražská kavárna, v níž autor těchto řádků zkoumal oněch 240 stránek, musí splňovat po vstupu mnohem přísnější hygienické předpisy.

Zkrátka, na cestě do Evropy jsme - ústava neústava - již dále, než jsou mnozí politici ochotni připustit. Celá četba má však dva háčky.

Zaprvé: zjistíte, že velké pasáže ústavy jsou nadále nepochopitelnou směsicí jazyka, a ústava tedy nefunguje, jak má - nevysvětluje, spíše zamlžuje. A háček druhý: mnohé pasáže se vám prostě nebudou líbit.

Je možné, že podle ústavy budou menší státy jako Česká republika ještě trochu menší. Navrhovaná pravidla posilují možnost, že ty velké budou moci snáze prosadit svoji vůli, že budou mít větší moc, i když nám nikdy nikdo nevezme onu mytickou "suverenitu".

Navíc si nad některými pasážemi můžete říkat, že v té nové Evropě bude příliš mnoho úředníků s nepříliš jasnými pravomocemi.

Co z toho všeho plyne? Bylo by trestuhodné dívat se na EU jako na nedotknutelnou princeznu, které se všichni musí jen klanět.

Doba, kdy mělo smysl bavit se o našem členství v unii - či o smysluplnosti ústavy - je však již pryč. Do vlaku jsme nastoupili a hlavním úkolem nyní je, aby i nás zavezl tam, kam chceme.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video