Jan Hamáček v pražském sídle ČSSD. (6. října 2018)

Jan Hamáček v pražském sídle ČSSD. (6. října 2018) | foto: Petr Topič, MAFRA

Konec ČSSD. Vedení strany navrhlo změnu názvu na SD. Měli ho už nacisté

  • 362
Od března by ve vládě nemuseli sedět politici za ČSSD, ale za SD. Vedení sociální demokracie chce totiž zkrátit současný název strany, v němž by nově nebyla slova „česká strana“. Členové strany nápad kritizují. I proto, že navrhovanou zkratku měla i nacistická zpravodajská služba.

Loni oslavila Česká strana sociálně demokratická 140 let své existence. Po březnovém sjezdu by se však název strany mohl zkrátit pouze na Sociální demokracie. Alespoň s tím počítá návrh nových stanov strany, o nichž by měli jednat straníci na svém sjezdu za dva měsíce.

Na nápad vedení strany upozornil v pátek deník Právo, redakce iDNES.cz má návrh nových stanov také k dispozici. Proč by ke změně jména mělo dojít, není v dokumentu uvedeno.

Naopak preambule stanov odkazuje k historii strany. „Česká strana sociálně demokratická (Sociální demokracie) je pokračovatelkou Českoslovanské strany sociálně demokratické, Československé sociálně demokratické strany dělnické a právní nástupkyní Československé sociální demokracie,“ stojí v dokumentu.

Reinhard Heydrich - nacistický pohlavár a vládce Čech a Moravy zabitý československými parašutisty.

„Je to jeden z námětů do diskuze, který vzešel od pracovní skupiny. Já osobně preferuji zachování současného názvu,“ vysvětlil iDNES.cz předseda sociálních demokratů Jan Hamáček.

Stejného názoru jsou i další straníci. „Alternativou k ČSSD je v návrhu uvedeno SOCDEM. S tím bych neměl problém. SD může vyvolávat emoce,“ řekl iDNES.cz místopředseda strany Martin Netolický. Zkratka SD totiž měla v minulosti Sicherheitsdienst, zpravodajská služba NSDAP a SS, kterou vedl za okupace zastupující říšský protektor Čech a Moravy Reinhard Heydrich.

Změna má zakrýt jen jiné snahy

Podle Práva sociálním demokratům také vadí, že dokument byl poslán z centrály jen krajským organizacím, na kterých bylo, jak s tím naloží. Zda návrh nové podoby stanov předají svým členům, nebo je odklidí do šuplíku. Ke změně stanov se tak ani nemusí všichni straníci dostat.

„Tradiční značka je tradiční značka. Není rozumné to opouštět. Změna názvu strany nepřinese příliv voličů,“ komentoval v pátek možnou změnu jména za prezidenta Miloše Zemana jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman byl většinu 90. let předsedou ČSSD. S tím souhlasí i místopředseda strany a poslanec Roman Onderka. „Musíme si to odpracovat, nový název nám nepomůže,“ řekl brněnský politik.

Podle některých členů ČSSD jde jen o tah, který má zamaskovat jiné úpravy ve stranických stanovách. Kupříkladu jde o zrušení ústředního výkonného výboru, což je orgán strany, jenž rozhoduje mezi stranickými sjezdy. Zhruba dvousetčlenný orgán má nahradit méně početné předsednictvo.

O případné změně stanov a novém vedení ČSSD budou straníci rozhodovat na začátku března při svém sjezdu. Post předsedy by měl pravděpodobně udržet Hamáček, do vedení strany by nově mohla usednout ministryně práce a sociálních věcí Jana Moláčová a ministr zahraničí Tomáš Petříček. Vystřídat by tak mohli současné místopředsedy: poslance Jaroslava Foldynu a pardubického hejtmana Martina Netolického.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video