Připustil, že to mohl být on, kdo pražskou kancelář ČSA požádal o označování romských pasažérů. "Mohl jsem to být já nebo můj kolega pan Moubarak. Já jako manažer však za to beru odpovědnost."
Rozhodnutí označovat v seznamech romské pasažéry, z nichž mnozí v minulosti žádali v Británii o azyl, prý následovalo po jednání s imigračními úřady. Ty však k tomu ČSA přímo nevyzvaly. "Dělali jsme to pro své vlastní záznamy, které už ale nemáme," řekl Thomas.
ČSA již od této praxe upustily, naposledy se něco takového podle Thomase provádělo letos v březnu nebo v dubnu. "Zemřelo to přirozenou smrtí, chcete-li."
Generální ředitel zastoupení ČSA v Londýně Ladislav Weidner řekl, že označování romských pasažérů nemá nic společného s rasovou diskriminací a dělalo se pouze z provozních důvodů, aby se usnadnilo a urychlilo odbavení všech cestujících. Speciální evidence prý posloužila tomu, aby britští imigrační úředníci mohli žádosti o azyl projednávat s Romy v jiné místnosti, nikoli před přepážkou, kde čekají frontu na odbavení další cestující.
Mluvčí Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) v Ženevě dnes uvedl, že se s podobnou praxí dosud nesetkal, a řekl, že takové značkování pasažérů je "neobvyklé".
Argument, že to ČSA dělala z praktických důvodů, aby zajistila plynulejší odbavení cestujících, neobstojí, protože pasažéři se na letišti automaticky rozptýlí, nesměřují pouze k jedné odbavovací přepážce. "Buď má někdo platné dokumenty a dostane se do letadla. Nebo nemá platné dokumenty a do letadla se nedostane. To je jediná otázka, na kterou je nutno odpovědět," uvedl mluvčí IATA.
Podle Thomase by případné obnovení označování Romů mohlo být zváženo v případě, že by prudce vzrostl jejich počet na linkách do Británie. "Pak by nám pomohlo, kdybychom věděli, kdo přijíždí. Mohli bychom upozornit ty, kteří to potřebují vědět." Weidner nicméně uvedl, že ČSA nic takového obnovovat nebude.
Během úvodní části azylového řízení se ČSA musejí podílet na nákladech za dočasný pobyt osob, které dopravily do Británie a které žádají o azyl. "Podle britských zákonů 14 dní musíme platit náklady my. Vychází to zhruba šest liber na hodinu a na osobu. Máme s tím velké problémy," řekl Weidner.
Thomas uvedl, že ČSA musejí platit také pokutu 2000 liber za každého pasažéra, který nemá v pořádku cestovní dokumenty.
"Kdyby zničili dokumenty mezi Prahou a Londýnem, pak bychom jako přepravce automaticky dostali pokutu 2000 liber na osobu." Podle Thomase se stává, že Romové zničí svůj pas jakmile nastoupí do letadla, aby se vyhnuli tomu, že budou z cílového letiště ihned posláni zpět.
ČSA už označování zrušily
Provozní složky ČSA tak podle viceprezidenta aerolinek pro marketing Rudolfa Krále "vyšly vstříc" žádosti londýnského zaměstnance ČSA, který se v první polovině loňského roku tázal, jestli při odbavování letadla může očekávat případné problémy.
Poté, co minulý týden vyšel postup pracovníků ČSA najevo, aerolinky "rasový kód" okamžitě zrušily. Král tvrdí, že zpráva o seznamech vyvolala ve firmě paniku.
Informace, které se podle Respektu dostaly na řadu adres v Evropě prostřednictvím anonymní elektronické pošty, zaskočily také české ministerstvo zahraničí. Ministr zahraničí Jan Kavan bude podle jeho mluvčího Aleše Pospíšila od ČSA žádat okamžité vysvětlení. O "partyzánské" aktivitě aerolinek nic nevědělo ani ministerstvo dopravy, píše týdeník.
Podle anonymu měl být "romský" seznam součástí dohody ČSA s britskými imigračními úřady. "Nikdy bychom nežádali soukromou firmu, aby nám takové údaje poskytovala. Navíc jsou pro nás informace o etnickém složení turistů cestujících do Británie zcela irelevantní," prohlásil podle týdeníku Nev Johnson z britského ministerstva zahraničí.
Jeho slova potvrdil i Král. Podle něj informace o romských pasažérech sloužily pouze pro vnitřní potřebu firmy a nevěděli o nich ani pracovníci londýnské pobočky ČSA. Značky do seznamu měly podle Respektu zapisovat pracovnice u přepážky v Ruzyni, které tak činily podle toho, jak se jim majitel letenky jevil.
Britská letecká společnost British Airways žádné podobné informace o turistech cestujících do Londýna neshromažďuje.
Británie se dlouhodobě potýká s přílivem českých a slovenských Romů, kteří zde žádají o azyl kvůli údajné diskriminaci ve své vlasti. V srpnu požádalo o azyl v Británii 255 českých Romů, což je dosud nejvyšší počet v jednom měsíci. V prvních osmi měsících letošního roku požádalo o azyl v Británii celkem 1045 romských rodin, tedy dvojnásobek počtu žádostí v roce 1998.
