Jakmile strážníci chytnou děti prosící o almužnu bez svých rodičů, předají je okamžitě republikové policii, která je ve spolupráci s odborem péče o dítě Prahy 1 umístí do diagnostických ústavů. Mezitím na jejich rodiče podají k soudu trestní oznámení pro zanedbávání. Dítě by mělo být v ústavu do té doby, než skončí azylové řízení.
První zkušenosti ovšem ukazují, že i tento způsob zamezení žebrání v centru zatím selhává.
|
Do Rumunska se nevrátím, říká žebračka Mezi nimi je i dvouletý kudrnatý chlapeček. Je bosý, špinavý, oblečen do otrhaného nátělníku. Odběhne se k jedné z laviček, kde ho jeho otec polije vodou z plastikové lahve. Když požádá o pár kapek navíc, otec jen zakroutí hlavou. Za chvíli již hoch sedí v náručí své velmi mladé matky. Chce nakojit. Žena mu bez výraznějšího gesta vyhoví. Na lavičkách sedí společně s muži. Kolemjdoucí lidi sledují prázdným pohledem. Pokud se někdo z Rumunů pokusí o žebrotu a je úspěšný, opět se kolem dobrotivce utvoří hlouček dětí - fotografování a almužna, jediná vzrušení během dne. "Nic moc tu neděláme, odpočíváme, užíváme slunce. Chystáme se totiž do Itálie nebo Německa," tvrdí Cristian Nisipeanu, sotva dvacetiletý mladík, který je jako jediný z celé skupiny zhruba padesáti Rumunů schopen alespoň trochu mluvit anglicky. "Bukurešť finish," říká rozhodně. Nikdy se do hlavního města Rumunska nechce vrátit. Nejsou tam prý žádné peníze, žádné jídlo, žádná perspektiva. Proto se se svou rodinou a rodinami svých přátel vydal vlakem na dlouhou cestu - i s dvouletým kudrnatým chlapcem. "On je zvyklý, cestování mu nedělá problémy. A navíc je velmi inteligentní," popisuje Nisipeanu hocha v nátělníku. Inteligentní na to, aby dokázal vyžebrat dost peněz? To Rumuni odmítají, nebo nerozumí otázce. Nevědí ani o opatření policie, která jejich děti, pokud je přistihne při žebrání, může společně s odborem péče o dítě poslat do diagnostického ústavu. |
"Vyloženě se čekalo na výsledek azylové řízení, které podali jeho rodiče. Kdybychom ho měli, mohli jsme kontaktovat zastupitelský úřad. Byla vznesena obvinění pro ohrožování mravní výchovy mládeže. Jde především o takový precedens, aby ostatní rodiče své děti již nezneužívali," dodala Vokálková. V této souvislosti šéfka odboru ostře kritizuje rumunský konzulát. "Konzulát se od těchto svých Romů distancuje," tvrdí.
Nikdo z rumunského konzulátu se k tomuto tématu včera nechtěl vyjádřit. Konzul je totiž na dovolené a jedině on je kompetentní k rumunským uprchlíkům něco říci. Policisté zatím zaznamenali pouhé tři případy, kdy děti při žebrání chytili, předali odboru péče o dítě, a ten je následně umístil do ústavu. Proti Rumunům, kteří nic nedělají, totiž zasáhnout nemohou.
"Jsou prázdniny, takže děti nemusí chodit do školy, tak jak to mají za povinnost, když jejich rodiče podepisují žádost o azyl," upozorňuje Sellner. "Navíc před nádražím nic nedělají, jen tam tak posedávají. I tam musí být patrné, že vedou zahálčivý život. Pokud je nechytnem při nějakém přestupku, je to problém," dodal Sellner.
Nelze přesto jejich rodiče obvinit z porušování mravní výchovy, když jejich děti pobíhají po ulici a žebrají? Miluše Vokálková podotýká: "Na zákon o porušování mravní výchovy se to navléci nedá. Z principu jsou to turisté. Nikoho neohrožují. Řeknou vám, že děti jsou na to zvyklé, že je to normální. Například bulharský konzul mi řekl, že to, co my považujeme za ohrožování dětí, by v Bulharsku neobstálo."
Nové pořádky by ovšem mohly nastat u nádraží už dnes. Městský radní pro bezpečnost a legislativu Rudolf Blažek nedávno prohlásil, že od 1. srpna chce, aby strážníci postupovali proti rumunským uprchlíkům razantněji.
"Budu chtít od 1. srpna po městské policii, aby rumunské uprchlíky z prostoru před nádražím vytlačila. Není tam žádné bivakovací centrum. Chápu potom, že normální Pražan je naštván, protože on zákony dodržovat musí," řekl Blažek.
Postupovat proti Rumunům razantněji však zřejmě nepůjde tak snadno. To potvrzuje i šéf strážníků Radim Chyba. "Oni bezprostředně nežebrají, jsou tam jen jako hrozen vína na lavičkách," míní a argumentuje zkušenostmi z praxe.
"Dokud se nedopouštějí zjevného porušování veřejného pořádku, nemáme jakoukoliv šanci je vykázat. Můžeme jen hlídat, aby neznečišťovali tamní prostor, aby nepolehávali na trávníku, případně aby tam nikoho neobtěžovali," poznamenává šéf strážníků Chyba.
V roce 2001 dosud požádalo v České republice o azyl 8 918 osob z šedesáti sedmi zemí. Rumunští žadatelé jsou v žebříčku na třetím místě, hned za Ukrajinci a Moldavci.
 Žebráci v centru města tráví chvíle společným kouřením a pitím alkoholu. |
 Turisté, kteří přijedou do Prahy, si musí zvykat na to, že je někteří žebráci obtěžují na nejvýstavnějších místech metropole - tedy tam, kde vyhláška žebrání výslovně zakazuje. |
 Tento muž se objevil v centru města teprve nedávno. Pohybuje se především v ulici Na Příkopě, kterou řadu hodin křižuje. (19. července 2001) |
 Rumunské ženy s dětmi je možné potkat v centru pravidelně každý den. Úřady se snažily řešit tento problém s rumunskou ambasádou, ale podle slov úředníků je snaha Rumunů nulová. |
 Rumunské ženy, které už týdny posedávají před hlavním nádražím. Policisté tvrdí, že cizinci si vybírají k takovému pobytu Českou republiku i proto, že jim tady nehrozí za žebrání téměř žádný postih. |
 I tato žena se svými dvěma dětmi tráví stovky hodin před hlavním nádražím. V katastrofálních hygienických podmínkách a jen s minimem osobních věcí doufá, že ona i děti najdou štěstí v Německu, Itálii či Španělsku. (31. července 2001) |
 Rumunské rodiny se svými dvěma dětmi tráví stovky hodin před hlavním nádražím. Všichni čekají, že najdou štěstí v Německu, Itálii či Španělsku. (31. července 2001) |
 Žebrající rumunské děti tráví stovky hodin před hlavním nádražím. (31. července 2001) |
 Žebrající rumunské děti tráví stovky hodin před hlavním nádražím. (31. července 2001) |
