Velice tvrdě se střetávají dva světy, dvě civilizace, liberalismus a socialismus, svoboda občanů a panství státu, svět, který tvoří bohatství aktivitou lidí, a svět, který chce bohatnout přerozdělováním, či jak ještě můžeme stručně ty dvě civilizace popsat.
Sociální stát podle ČSSD, nebo svobodný stát se záchrannou sociální sítí podle ODS, svět, v kterém stát řídí lidi, a svět, kde lidé řídí svůj stát.
Střet je to bohužel notně zkřivený. Existence komunistů v levicové mocenské formaci a zelených v té druhé dávají těmto volbám riskantní ráz. Gottwald, praotec našich potíží, vykřikl by heslo: Je to boj o charakter republiky. Česká levice je uskupení komunistů marxisticko-leninského ražení s komunisty sociálnědemokraticky natřenými a se socialisty klasického typu.
V čele toho je muž, který žádnou ideologii nepotřebuje, protože věří, že on sám je vláda i politika. Vládnout chce s marx-leninovci, protože jen oni mu mohou pomoci k moci. Nové na levici je sblížení komunistů s ČSSD, vznik komunisticko-socialistické mocenské koalice.
Je zbytečné ji zapírat, za poslední rok už se ve Sněmovně sehrála. Všechny sliby socialistů, že se spolupráci s KSČM vyhnou, jsou liché - museli by k tomu dodat: a nechceme vládu. Vznikla levicová koalice, která dává boji o charakter vlády archaickou podobu bohužel z let 1946 a 47 a která ČSSD devastuje.
Je to jako by s ODS na pravici byla nějaká silná černá strana xenofobů, nacionálšovinistů, holohlavých rasistů a vlasatých klerofanatiků. Autodestrukcí zanikly doplňkové liberální strany typu ODA či Unie svobody.
To je druhá novinka. Uvolněnou pozici neobsadili nějací hololebci, ale zelení - a to může sehrát rozhodující roli v tvorbě příští koalice. Zelené podporuje mnoho středopravicových sirotků, kteří je mylně považují za rovnocennou náhradu zemřelých straniček.
Předseda Bursík zelené představuje jako možné spojence ve středopravé koalici, ale Bursík je jeden, zatímco zelených, kteří jsou ještě kus vlevo od ČSSD, dokonce u trockistů či republikánů, je dost. Z těch se snadno může stát povolební převozník, který odveze důvěřivé středopravé hlasy do koalice s KSČM a ČSSD. Převraty u zelených probíhají rychle, snadno a znamenají totální obrat.
Na jemnější voličskou úvahu není prostor. Za "sociálním státem", o nějž mají obavy komunisté, se skrývá stát socialistický, kterého se musí obávat ti ostatní. Preferovat ve volbách jiné problémy a zájmy speciálnějšího řádu než jak odstrčit komunisty od moci, znamená, že všechny problémy napříště bude už řešit jen vláda s komunisty.
Hledání rovnováhy mezi sociální sítí a svobodou občana může nadlouho skončit. Levice, kterou nyní máme, není nastavena ke sporu o míře přerozdělení a míře liberalismu, nýbrž k zásadnímu otočení země.
Jednu civilizaci může nahradit druhá.
