Otevření kanceláře se uskutečnilo bez přítomnosti médií. Cichanouská na akci Lipavskému předala Kříž dobrého sousedství, sdělil ministr na sociální síti X. Ocenění se uděluje osobnostem, jež významně pomohly věci Bělorusů.
O kanceláři, která by v Česku pomáhala běloruské opozici, hovořila Cichanouská s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem při návštěvě Prahy v květnu 2022. Premiér Petr Fiala (ODS) záměr vytvoření kanceláře podpořil při její další návštěvě Česka v listopadu téhož roku.
Věřím, že Kancelář demokratických sil Běloruska v Praze, kterou jsme otevřeli s @Tsihanouskaya, bude sloužit jako most mezi běloruskou, českou a evropskou občanskou společností a přispěje k podpoře běloruských demokratických sil, nezávislých médií a politických věznů. https://t.co/OZtelzoZ8k
Cichanouská se setkala také s předsedy obou komor Parlamentu, spolu s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) uctila na pražských Olšanských hřbitovech památku běloruských exilových prezidentů.
Vystrčil uvedl, že v Praze našla v letech 1923 až 1945 azyl běloruská exilová vláda. „Jsem přesvědčen, že i dneska by to měla být Praha, Česká republika, která poskytne běloruské exilové vládě prostor pro to, aby mohla pracovat pro svobodné Bělorusko,“ řekl Vystrčil. Uvedl to v souvislosti s tím, že Cichanouská v rámci své nynější návštěvy již otevřela v české metropoli Kancelář demokratických sil Běloruska v ČR.
Současný režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka je podle Vystrčila diktátorský, uzurpátorský, který svou brutalitu ještě zvyšuje zásluhou podpory režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Je povinností svobodných demokratických zemí, je v jejich bytostném zájmu, aby pomáhaly návratu svobody a demokracie do zemí, kde po tom lidé touží, ale nemohou to říci nahlas,“ uvedl předseda Senátu. Pokud podle něho bude lidem chybět odvaha a ochota vzdát se svého pohodlí, „tak nevyhrajeme, protože totalitě na lidském životě nezáleží“.
 |
Cichanouská poděkovala nejen České republice, ale celému svobodnému světu za pomoc a podporu snaze svobodomyslným Bělorusům získat pro svou zemi znovu nezávislost a zakotvit ji v evropských strukturách. Spolu s Vystrčilem pak položila kytice červených a bílých růží v historických běloruských barvách na hroby prvního prezidenta Rady Běloruské lidové republiky Petra Krečeuského a jeho nástupce Vasila Zacharky.
Cichanouská se odpoledne setkala také s předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09), společně u pomníku Milady Horákové uctily všechny politické vězně, v mnoha případech utýrané, uvedla Pekarová Adamová na síti X.
„Demokratickým běloruským silám poskytuje Česká republika plnou podporu. Dnes jsem o tom opět ujistila demokratickou vůdkyni Světlanu Cihanouskou. Ostatně dnes v Praze byla slavnostně otevřena Kancelář demokratických sil Běloruska, jedna z mála v Evropě. Otázku sídla exilové vlády v Praze nevidím jako aktuální. Jednotná přechodná vláda v čele se Světlanou Cihanouskou sídlí od roku 2022 v litevském Vilniusu. Pokud by ovšem otázka přesunu sídla přechodné vlády někdy v budoucnu nastala, věřím, že by možnost sídla v Praze měla mnoho podporovatelů, včetně mě,“ řekla iDNES.cz Pekarová Adamová.
Večer se pak zúčastní na filmovém festivalu Jeden svět premiéry filmu Náhodou prezidentkou, který mapuje její život.
Vůdkyně běloruské opozice v Praze odhalila pamětní desku, pak se vydala na pochod |
Během své několikadenní návštěvy Prahy se Cichanouská už zúčastnila konference běloruské diaspory, jejímž cílem je přivést dohromady běloruské organizace a komunity z různých zemí, nebo otevřela Kancelář demokratických sil Běloruska v České republice.
V neděli pak odhalila pamětní desku knihtiskaři Františku Skorinovi, který žil v Praze v 16. století a vytiskl tu první knihu ve staroběloruském jazyce.
Cichanouská, která žije v exilu v Litvě, v roce 2020 kandidovala na prezidentku místo svého manžela blogera Sjarheje Cichanouského. Ten byl v roce 2021 odsouzen k 18 letům vězení za přípravu a organizaci hromadných nepokojů a podněcování k sociální nenávisti. Jí v nepřítomnosti soud loni v březnu uložil 15 let vězení. Vinní ji ze spiknutí za účelem neústavního převzetí moci, což označila za pomstu běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.
