„U nás se nic nemění. Čeští vojáci zůstávají na místě v prostoru operace. Jsou na základnách, kde jsou přijata příslušná opatření k zajištění maximální bezpečnosti. Vše je v koordinaci s dalšími spojenci v NATO,“ uvedl v úterý ředitel odboru komunikace ministerstva obrany Jan Pejšek.
Česká republika koordinuje své kroky s dalšími spojenci v Severoatlantické alianci (NATO), doplnil.
Německo z bezpečnostních důvodů část svých vojáků z Iráku přesune do Jordánska a Kuvajtu. Ministerstva obrany a zahraničí o tom podle veřejnoprávní televize ARD v pondělí pozdě večer informovala poslance. Spolková republika má nyní v Iráku kolem 120 vojáků.
Sedm svých vojáků mimo Irák dočasně přesunulo i Slovensko. Vojáci tam působili v rámci výcvikové mise NATO. Otázka dalšího působení Slováků v zemi vyvolala v uplynulých dnech spor mezi premiérem Peterem Pellegrinim a šéfem sněmovny a koaliční Slovenské národní strany Andrejem Dankem, jenž požadoval okamžité stažení vojáků do vlasti. Podle Pellegriniho bude ale Bratislava v této záležitosti postupovat po konzultacích se spojenci.
Přesuny jsou reakcí na vyhrocení situace v regionu po útocích na spojenecké jednotky a zabití velitele íránských jednotek Kuds Kásema Solejmáního Spojenými státy.
„Nehrozí bezprostřední nebezpečí“
Ministr obrany Lubomír Metnar už v pondělí uvedl, že čeští vojáci v Iráku zůstávají. „Máme tam 42 vojáků, z toho je pět policistů, vojenští policisté a chemici. V současné době byl výcvik iráckých ozbrojených sil přerušen a se spojenci, s partnery se radíme, jak budeme dál postupovat. V současné době jsou na základnách a nemám informace, že by jim hrozilo nějaké bezprostřední nebezpečí,“ řekl.
V dopise německým zákonodárcům se píše o „dočasném zúžení“ německé vojenské přítomnosti v Iráku. Týkat se má především dvou míst - Bagdádu a základny Tádží severně od hlavního města. Celkem na nich Německo má kolem 30 vojáků. „Zde nasazení vojáci budou v brzké době přesunuti do Jordánska a Kuvajtu,“ napsala dvojice ministerstev poslancům.
Dav na Solejmáního pohřbu ušlapal desítky lidí, informuje íránská televize |
O zhruba 90 vojácích, které má Německo v převážně kurdské severní části Iráku, se v dopise nepíše. V tomto regionu je zatím situace poměrně klidná.
Německo už v pondělí dalo najevo, že své vojáky v Iráku nenechá proti vůli tamní vlády. Bude akceptovat jakékoliv její rozhodnutí v této otázce.
Pro to, aby zemi opustily zahraniční jednotky, se už vyslovil irácký parlament, a to právě v reakci na zabití Solejmáního, kterého americké rakety usmrtily v pátek u letiště v Bagdádu. Konečné rozhodnutí je ale na irácké vládě. Pokud by rozhodla stejně, obává se německý ministr zahraničí Heiko Maas toho, že by se nestabilita v zemi ještě zvýšila a hrozil by návrat takzvaného Islámského státu.
Teherán upozornil, že atentát na Solejmáního se rovná vyhlášení války a jeho odpověď na něj bude tvrdá. Americký prezident Donald Trump několikrát pohrozil odvetnou akcí v případě, že by Írán zaútočil na americké cíle. Irácký parlament v neděli vyzval vládu v Bagdádu, aby udělala kroky vedoucí k odchodu všech cizích vojáků ze země.
Americké děti čeká smrt, šílený Trumpe. Solejmáního dcera hrozí odvetou |
Schwarzenberg a Zaorálek jsou k útoku kritičtí
Bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) zabití Solejmáního ostře kritizoval. Podle něj není možné, aby státy svévolně kdekoli kohokoli zabíjely. „Tyto činy prezidenta Trumpa podle mého názoru jsou, říkám otevřeně, zločinné. Nikdo nesmí překračovat mezinárodní právo, ani prezident Spojených států,“ napsal na Facebooku. V příspěvku vyjádřil obavy, že se někteří světoví politici nakazili terorismem.
Český ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který byl v minulosti ministrem zahraničí a předsedou zahraničního výboru Sněmovny, už dříve zabití Solejmáního také kritizoval. Nynější ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) krok označil za mimořádný v komplikované situaci. Očekává i íránskou reakci na americký útok.
