„Na Nové radnici je dnes vyvěšena tibetská vlajka. Jako každý rok se tak připojujeme k mezinárodní kampani Vlajka pro Tibet, která odkazuje na krvavé potlačení povstání proti čínské okupaci v roce 1959. Při událostech tehdy zemřelo asi 86 tisíc lidí,“ uvedli na svém Twitteru zastupitelé z ostravské radnice. Tibetská vlajka vlaje na radnici například také v Liberci, Brně, Hradci Králové, Pardubicích nebo Táboře.
Většina radnic okresních měst v Jihomoravském kraji s výjimkou Břeclavi tibetskou vlajku vyvěsila. Vlajka je i na krajském úřadě, sdělila mluvčí Alena Knotková s tím, že kraj vlajku vyvěšuje od roku 2001, ale vždy záleží na konkrétní politické reprezentaci. Obdobné je to také například ve Vyškově nebo Znojmě.
Vlajku nevyvěsila Břeclav. „Na vyvěšení nepanuje shoda. Nevyvěšujeme žádné vlajky. Výjimkou byla loni ukrajinská vlajka jako symbol podpory okupované zemi,“ uvedla mluvčí města Ivana Solaříková.
Vlajky vyvěsily také školy včetně Karlovy univerzity v Praze nebo Masarykovy univerzity v Brně, která tímto krokem chtěla poukázat na porušování lidských práv.
„Před budovami Masarykovy univerzity opět vlají vlajky Tibetu. Cílem kampaně Vlajka pro Tibet je poukázat na porušování lidských práv v Tibetu. Koná se každoročně 10. března na výročí Tibetského národního povstání,“ napsala univerzita na svém Twitteru.
Výročí připomíná také vlajka visící na budově Sněmovny. „Vyvěšením vlajky si ve Sněmovně připomínáme 64. výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci. Zemřelo při něm 80 tisíc Tibeťanů a více než milion jich zahynulo v dalších letech. Jsem moc ráda, že se české zahraniční politice vrátila po mnoha letech servility sebevědomá tvář,“ napsala předsedkyně Sněmovny Markéta Adamová Pekarová k vyvěšené vlajce.
„Vlajka Tibetu, která dnes visí na sídle Senátu, je pro mě symbolem podpory všech lidí, kteří chtějí žít ve svobodě,“ napsal v příspěvku na Twitteru předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Vlajky vlají také u budov ministerstev včetně ministerstva kultury. „Lidská práva jsou neměnná,“ napsal k příspěvku na Twitteru ministr Martin Baxa.
Kampaň má symbolický charakter
Kampaň Vlajka pro Tibet vznikla v polovině 90. let s cílem poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu okupovaném Čínou. Loni se ke kampani připojilo v Česku přes 850 obcí, měst, městských částí nebo krajů, plyne z informací na webu sdružení Lungta, které akci pořádá. Podle něj má kampaň hlavně symbolický charakter a je vyjádřením solidarity s Tibeťany. Tibetská vlajka je jedním z nejvýraznějších symbolů, který lidé v Tibetu používají při nenásilných protestech. Za její vyvěšení jim hrozí až několikaleté tresty vězení.
Senátor a předseda senátní Skupiny přátel Tibetu Přemysl Rabas (za hnutí Senátor 21), krkonošské informační centrum Veselý výlet a organizace Češi Tibet í v rámci připomínky událostí v Tibetu organizují v sobotu výstup na Sněžku. „Stejně jako v minulých letech i letos dáme jasně najevo, že čínská okupace Tibetu ani jiné porušování lidských práv ve světě nám v České republice nejsou lhostejné. Tibetu se někdy říká střecha světa, a tak je jasné, že tibetská vlajka musí být i na Sněžce,“ uvedl Rabas.
Tibet se stává cestovatelským hitem, turistů bude víc než místních |
Akce Vlajka pro Tibet se koná v řadě zemí každoročně 10. března, kdy při povstání v roce 1959 zemřelo přes 80 000 Tibeťanů. Statisíce dalších zemřely v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech nebo v důsledku hladomoru. Česká republika se k akci připojuje pravidelně od roku 1996, kdy tibetskou vlajku vyvěsila první čtyři česká města.
Tibet obsadila čínská armáda v roce 1950. Peking trvá na tom, že je historicky nedílnou součástí čínského území. Tvrdí, že jeho vláda této oblasti přinesla prosperitu a stabilitu. Čínský komunistický režim odmítá obvinění tibetských exulantů a ochránců lidských práv z represí a porušování lidských práv.