Dopady klimatické změny na zdraví Čechů a Češek jste spolu s dalšími kolegy zkoumali v období od roku 1987 do roku 2019. Pozorovali jste v datech vývoj?
Celkově se riziko úmrtí v důsledku horka zvýšilo o 42 procent. Zatímco ale u mužů zůstalo téměř stejné, zvýšilo se jen o 3 procenta, u žen jsme pozorovali výrazný nárůst, a to o 56 procent.
Můžeme tedy odhadnout, že nůžky nerovnosti se postupně rozevírají. Zvýšení rizika lze vidět také u lidí ve věku 75 až 89 let, u nichž narostlo o 32 procent. V nejstarší části populace, 90 let a více, se riziko zvýšilo dokonce o téměř 700 procent.
Čím si vysvětlujete, že muži se na změny adaptují lépe než ženy?
Je tu fyziologický faktor, ovšem z mého pohledu se nedá očekávat tak rozdílná fyziologická adaptace v tak krátkém časovém horizontu. Pakliže k nějakému přizpůsobení dojde, budou se obě skupiny adaptovat přibližně stejně.
Vliv může mít rozdílná socioekonomická úroveň mužů a žen. Nemáme to podloženo tvrdými daty, ale jde o jednu z hypotéz, kterou skloňuje i odborná literatura.
Potíže se srdcem i početím. Zvyšující se teploty ohrožují zdraví Čechů, více ženy |
Úmrtí je ten nejkrajnější projev. Víte, jak se vyvíjí dopady změny klimatu na zdraví, které jsou méně fatální?
To se dá změřit velmi těžce. Pracujeme s daty, která získáme z Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Je povinen evidovat úmrtí. Když ale člověk dostane úpal nebo úžeh, pravděpodobně to nikam nenahlásí.
Dala by se tedy vytvořit studie s dobrovolníky, kteří by si sami zaznamenávali, jak se jim zhoršilo zdraví během veder. Muselo by jich být ale obrovské množství a výzkum by byl velmi náročný, a to jak organizačně, tak finančně.
Co se ovšem dá zkoumat, jsou zvýšené počty výjezdů zdravotnické záchranné služby. Člověk se necítí dobře a zavolá si záchranku. Nyní pracujeme na analýze, která by to zkoumala právě ve spojitosti s výkyvy počasí. Mohla by nám odhalit měkčí ukazatele.
Rozpálenou Prahu neuchladí ani Vltava, vysvětluje odborník nad snímkem z ISS |
To by mohlo ukázat i ekonomickou zátěž.
Přesně tak. Pokud bychom dokázali odhadnout počet výjezdů, které způsobí vysoké teploty, oproti normálnímu počtu, dala by se určit i ekonomická zátěž na zdravotnický systém.
Chlad v Česku zabíjí více než horko
Bavíme se o horku, ale ve studii jste se zabývali i úmrtími spojenými s nízkými teplotami v Česku. Jsou i tam rozdíly ve zranitelnosti mezi muži a ženami?
Největší riziko jsme opět zaznamenali u nejstarší části populace. Co se ovšem pohlaví týče, neviděli jsme rozdíly. Jiné evropské studie ale zjistily vyšší riziko u mužů, jiné zase u žen a některé naměřily stejné, podobně jako my. Závěry tedy nejsou tak jednoznačné jako u veder, která více ohrožují ženy.
Je tedy vidět adaptace naopak na chladné teploty?
Ano, za těch 30 let můžeme pozorovat postupnou adaptaci na chladné teploty u všech částí české populace, ať už mužů, žen či starších lidí. Naše životní úroveň se zlepšuje, máme lepší zdravotnictví, lépe izolujeme domy, máme vytápění a podobně. To vše má vliv, fyziologická adaptace hrát roli spíše nebude. Vlna chladu, která by přišla před 30 lety, by zabila mnohem více lidí než stejná vlna dnes.
Je také dobré zmínit, že chladné teploty stále ještě v Česku zabíjí více lidí než ty vysoké. S tím, jak se planeta otepluje, ale počet úmrtí spojených s horkem poroste. Zároveň bych dodal, že extrémy budou v budoucnu přibývat na obou stranách teplotního spektra. Průměrně se sice budeme posouvat k vyšším teplotám, ale chladné extrémy budou také přibývat, nebo jejich počet zůstane minimálně stejný. A zabíjet budou docela podobně jako nyní.
Vedra zabíjejí čím dál více. Klimatická změna ubližuje zdraví, problémů přibude |
Jak zjistíte, že úmrtí souvisí s teplotami?
Pracujeme s modelem, kde se úmrtnost proloží křivkou, jež odhaduje, jaká by byla úmrtnost bez jakýchkoliv jiných faktorů. Teplota se jako jedna z mála mění na denní bázi. Dobré by bylo zahrnout i znečištěné ovzduší, ale u něj nejsme schopni sesbírat denní data pro celou Českou republiku.
Náš model poté porovnává namodelovanou základní úmrtnost s výkyvy. Například můžeme vidět, že jsme konkrétní den zaznamenali 10 nadúmrtí a víme, že přesně ten den přišla vlna veder. A model si to spojí. Samozřejmě, jsou i jiné rizikové faktory typu kouření, alkohol nebo špatná výživa. Ty se ale nemění ze dne na den.
Počítáte i s tím, že se teploty na zdraví projeví až za určitou dobu?
Ano, i s tím model pracuje. U vysokých teplot se počítá se zpožděním až týden, u nízkých teplot to mohou být až tři týdny. Nejvyšší riziko je samozřejmě v den, kdy vlna přijde, ale následně ještě pomalu několik dní doznívá.
Rozpálená města se nechladí. Zaostává výsadba stromů i klimatizování v MHD |
Jak by se Česko podle vás mělo lépe adaptovat na vysoké teploty?
Určitě by pomohla lepší komunikace. Dokážu si představit systém včasného varování. Zejména ty nejzranitelnější, tedy seniory, bychom měli informovat více. Mohli by dostávat například SMS zprávy „Přijde vlna veder, přizpůsobte tomu chování, více se hydratujte“.
Pomoci by mohly i televizní spoty v hlavním vysílacím čase, které by informovaly, jak se mají chovat, když přijdou vedra. Málo se třeba ví, že počet úmrtí spojených s dopravními nehodami za rok je v Česku skoro stejný jako počet úmrtí souvisejících s horkem.
A kromě lepší informovanosti?
Adaptačních strategií je mnoho. Samozřejmě zeleň ve městech, veřejná pítka a podobně. Přizpůsobení infrastruktury je hodně důležité.
