"Úplněk je jednou za 28 dnů. Zhruba jednou za měsíc se pak stane to, že Měsíc je k Zemi blíže, protože opisuje dráhu elipsy. A teď se obé sešlo. Úplněk nastal prakticky ve stejný okamžik jako největší přiblížení Měsíce k Zemi," vysvětlil na obloze zřídkavý jev Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.
Úplněk obrazemFotky čtenářů i profesionálních reportérů |
A co u Měsíce znamená, že je nejblíže Zemi? Podle astronomů se tento satelit dokáže k naší planetě přiblížit až na 356 410 kilometrů. V neděli, přesně v 5:35 byla jeho vzdálenost od Země 356 955 kilometrů. Právě proto byl úplněk největší v následujících několika letech.
"Úhlový rozměr Měsíce byl o něco větší. Vydal tedy asi o třetinu světla více, než je to běžné a noční krajina byla zalita měsíčním světlem více než obvykle," popsal Suchan.
Mohlo se proto stát, že někteří neměli klidné spaní. "Lidé s citlivější povahou či ti, kteří mají blíže k panickému myšlení, může úplněk vykolejit," upozornil psycholog Jiří Brančík. "Známé jsou případy náměsíčnosti, neklidného chování nebo zhoršeného spánku," vyjmenoval Brančík. Podle něj sice nejsou přesně vědecky doloženy příčiny takového chování v souvislosti s aktivitou Měsíce, úplněk ale má pro lidi magický nádech.
Úplněk burcoval válečníky a lovce
Psycholog Jeroným Klimeš tvrdí, že vnímání aktivity Měsíce máme zapsané v genech. "Je pravděpodobné, že tady jsou geny, které člověka aktivují v okamžiku úplňku. V evoluční historii lidé využívali světlých nocí k válkám nebo lovu," popsal Klimeš. "Když se třeba podíváte do Bible, je tam řada válek, které se odehrávaly v noci," dodal.
Do genů se úplněk podle Klimeše zapsal prostřednictvím zraku. "V lidském oku jsou čípky, které používáme pro barevné vidění. A pak tam jsou také tyčinky dimenzované na černobílé vidění. Ty se zapínají jakmile poklesne intenzita světla pod určitou úroveň. A tento typ vidění je zřejmě velice dlouho dimenzován právě na svět Měsíce. To znamená, že při lovu či válečném tažení byli ve výhodě vždy lidé, kteří byli čilí a aktivovaní," uvedl psycholog.
Není to ale jen lidské nitro, na co má úplněk vliv. "Jako u každého úplňku se i nyní o něco zvýšila slapová síla, která řídí příliv a odliv. Když je Měsíc blíže k Zemi, působí na ni gravitačně více," upozornil Suchan. Jedním dechem ale zároveň uklidnil: "Není to nic, co by se Zemí zahýbalo."
Pozorování oslabí východ slunce a mraky
Úkaz v podobě obrovského úplňku byl na obloze sice k vidění i loni v březnu (více zde), neznamená to ale, že je pravidelný nebo dokonce hojný. Další velké přiblížení Měsíce v úplňku čeká Zemi 14. listopadu 2016, kdy propluje 356 511 kilometrů od naší planety. Největší úplněk v tomto století nastane 6. prosince 2052, kdy bude Měsíc ve vzdálenosti 356 421 kilometrů od Země. Jako největší vzdálenost Měsíce od Země astronomové uvádějí 406 697 kilometrů.
Radost z pozorování letošního superúplňku lidem kazily dvě věci. První je, že Měsíc v době přiblížení Zemi příliš nezářil. Z oblohy jej totiž začalo vytlačovat slunce. "V neděli začalo vycházet v 5:27," řekl Pavel Šimandl z Českého hydrometeorologického ústavu.
Navíc se místy Měsíc schoval za mraky. "V noci na neděli bylo polojasno až oblačno," informoval Šimandl. Noc byla zpočátku hodně zatažená zejména na severu a severovýchodě republiky. Tam, kde se mraky protrhaly, ale hvězdná obloha byla vidět.
