Námitky k materiálu mělo v připomínkovém řízení několik ministerstev. Plán kritizoval zejména ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), který označil výdaje i personální zabezpečení za podhodnocené, stejný názor má i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
V letech 2007 až 2009 bylo na přípravu a předsednictví vyčleněno 3,75 miliardy korun, což je v dnešních cenách 4,32 miliardy. Premiér Andrej Babiš (ANO) na začátku roku uvedl, že původní návrh rozpočtu počítal s výdaji 2,6 miliardy, sám požadoval maximálně polovinu.
Podle aktuálního návrhu připadne 584 milionů korun na akce spojené s předsednictvím v ČR. Náklady na nové pracovníky mají činit 215 milionů, náklady za vysílání pracovníků do stálého zastoupení ČR v Bruselu 250 milionů.
Nejvíc zaměstnanců by mělo přijmout ministerstvo zahraničí, plán počítá se vznikem 58 míst v Bruselu. Třicítka lidí by měla přibýt na úřadu vlády, který bude předsednictví koordinovat. Ve dvojciferných číslech se pohybují i počty nových zaměstnanců na ministerstvech financí, vnitra, životního prostředí, průmyslu a obchodu a spravedlnosti.
Česko by mělo podle materiálu uspořádat jeden summit na úrovni hlav států a premiérů, 14 neformálních ministerských zasedání, jednání vlády s Evropskou komisí, s konferencí předsedů Evropského parlamentu a přes 250 neformálních pracovních jednání. „Kvalitní výkon předsednické funkce má na řadu následujících let významný dopad na prestiž a vliv daného členského státu v rámci EU, a je tak jedinečnou příležitostí k prezentaci ČR nejenom v rámci EU, ale i mimo ni,“ stojí v materiálu.
Jako o příležitosti pro prezentaci země a priorit EU mluví o předsednictví i doprovodná komunikační koncepce. Jedním z hlavních kanálů pro informování podle ní bude webová stránka www.eu2022.cz. Do příprav komunikace chce úřad vlády zapojit veřejnost. „V této souvislosti se uvažuje například o vyhlášení veřejné soutěže o logo předsednictví nebo organizace takzvaných focus groups v rámci procesu formulace jednotlivých komunikačních sdělení,“ uvádí materiál. Kvůli očekávanému zvýšenému zájmu o dění v EU očekává úřad nárůst dotazů na informační lince Eurofon 800 200 200.
Petříček minulý týden řekl novinářům, že ve srovnání s podobně velkými zeměmi, které měly nedávno předsednictví v EU, jsou plánované české výdaje zhruba o 20 milionů eur (515 milionů korun) nižší. Kritizoval i návrh personálního zabezpečení, kdy by na stálém zastoupení v Bruselu mělo pracovat 156 lidí. Rakousko, Slovensko či Estonsko pro tyto účely měly přes 200 zaměstnanců.
Hamáček v pondělí uvedl, že z hlediska vnitra rozpočet není dostatečný. „My tam vidíme velké rezervy v personální oblasti, oblasti zajištění bezpečnosti. Já na to pana premiéra upozornil. Tak, jak to je, tak s tím ministerstvo vnitra nesouhlasí,“ uvedl před jednáním vlády. Bývalý šéf diplomacie a nynější ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) dodal, že podpoří Petříčkovy požadavky, aby bylo dost lidí pro přípravy. „Je to prestižní věc a možnost sebepropagace země. Když na tohle rezignujeme, je to spíš k naší škodě,“ uvedl.
Babiš minulý týden kritiku odmítl, podle něj má Petříček v rozpočtu rezervy a není zvyklý šetřit. Premiér také uvedl, že Česko chce pojmout předsednictví jako přátelské vůči klimatu, a proto omezit lety do Bruselu a některá osobní jednání nahradit internetovými voláními a virtuálními kancelářemi.
