Dvě miliardy jsou dvě tisíciny českého rozpočtu. Pro srovnání je to stejná investice, kterou nyní hodlá do své modernizace investovat Česká pošta. Tolik také zaplatil Heineken za koupi Zlatopramene.
Je to obdobná částka, jakou na vedení Evropy vynaložilo daleko menší Slovinsko nebo srovnatelné Rakousko.
hlasujte v anketěVyberte nejdůležitější moment českého předsednictví |
Francouzi, jejichž předsednictví proběhlo před českým, vynaložili v přepočtu 5,1 miliardy korun. Některé výdaje přišly vniveč. To když Nicolas Sarkozy na poslední chvíli zrušil summit v Evianu a stovka zamluvených pokojů pro státníky a doprovod za dva tisíce eur (54 tisíc korun) na noc prostě propadly.
Ještě více utratili Němci, které předsednictví stálo v přepočtu 5,2 miliardy korun.
Ve skutečnosti však české předsednictví stálo více. Jednotlivá ministerstva totiž mohla využít po tuto dobu dalších 1,4 miliardy korun. Nelze to však úplně sčítat. "To jsou totiž peníze ministerstev na evropské záležitosti, i kdyby předsednictví nebylo," vysvětluje Jelínková.
Některé náklady uhradili sponzoři. Od firmy Mattoni po Plzeňský Prazdroj a Škoda Auto. Na mnoha akcích se podílely regiony.
Cena za předsednictvíČesko vydalo podle posledních odhadů na předsednictví tolik, kolik si plánovalo, 1,9 miliardy korun. Další peníze však vydala krajská zastoupení a sponzoři. Slovinsko, Finsko nebo Rakousko investovaly podobně. Předsednictví je stálo mezi 1,7 až 2,2 miliardy korun v přepočtu. Francie a Německo utratily dvakrát více. 5,1, respektive 5,2 miliardy korun. Co se za peníze koupilo? Pronájem prostor mimo instituce v Bruselu, organizace summitů, zaměstnanci, kulturní akce, reklama. |
Další část peněz šla na propagaci, od loga po reklamní spot, ve kterém si české osobnosti pohrávaly s kostkou cukru. Dva miliony měl dostat i výtvarník David Černý za Entropu. Peníze však po blamáži vrátil.
Miliony stálo tlumočení v Česku i v zahraničí a kulturní akce od pražského divadelního představení a bruselského plesu po koncert pod širým bruselským nebem.
I se zvláštním summitem v Bruselu se rozpočet, zdá se, vyrovnal. Podle Jelínkové se ani žádné akce nerušily, jen dvě z 600 kulturních akcí se zmenšily. Část peněz šla na platy nově nabraných úředníků. Stálé zastoupení v Bruselu se rozrostlo ze 100 na 230 lidí. Nově nabraní však do konce roku odejdou.
Otázka, jestli se to vyplatilo, má jasnou odpověď. Je to cena za jinak ziskové členství v prestižním klubu. Také bez předsednictví by do Prahy nepřijel první americký černošský prezident. Ale mohla to být daleko lepší reklama, nebýt pádu vlády.
