Není to příjemný závěr, ale někdy to tak chodí, neboť svět není jen v černé a bílé barvě. Avšak podpořit Ameriku je velmi významně v našem vlastním zájmu.
Když o tom všem budeme přemýšlet, nenechme se zmást nepřesnou řečí novinových titulků. USA nás nezvou do války, tak to není. Chtějí jen naši podporu. A Spojeným státům se těžko říká ne, protože mnohem častěji chceme my od nich, aby řekly ano.
Cenu za to platíme i v tom, že jim stojíme po boku ve chvíli, kdy to potřebují. Za to však zase získáváme právo klást otázky a vznášet připomínky.
Mnoho lidí zde má, podobně jako většina Evropanů, oprávněný problém se zdůvodněním případného tažení. Proto bude řečeno, že budou ohroženy české životy ve válce, o jejímž smyslu není mnoho Čechů plně přesvědčeno.
Čeští vojáci by však nebyli nasazeni do útoku proti Saddámovi, nýbrž naopak na obranu před ním. To je, oč USA žádají. Mohli by při případném chemickém ohrožení chránit nejen Američany, ale i civilisty v Kuvajtu, a dokonce i na jihu Iráku. Česká mise nemá být bojová, ale ochranná. To je důležité mít na paměti.
Když vláda posílá vojáky do akce, musí zajistit, aby se republika nezúčastnila - třebas jen nepřímo války, která je nespravedlivá nebo není nezbytná. Proto musí být podmínkou rezoluce OSN. Není to však bezpodmínečně nutné - to však jen v případě, kdy nebezpečí by bylo naléhavé a rychlá akce nezbytná. Dohromady to znamená, že nedáváme USA bianko šek.
Nemysleme si, že jsme pupek světa. USA zaslaly a zašlou podobné žádosti mnoha jiným státům. Nakonec uvidíme, že nebudeme jediní, kdo Ameriku podpoří. Takže: dejme jí podporu - i ve vlastním zájmu, ale nepřestávejme klást otázky.
