Minimální varianta prognózy předpokládá pokles počtu dětí na jednu ženu ze současných 1,5 na 1,4 a pokles ročního migračního přírůstku ze současných zhruba 15 tisíc na 10 tisíc osob. To by znamenalo, že počet obyvatel by do roku 2050 klesl zhruba na 9,5 milionu, do roku 2100 až na 6,5 milionu lidí.
Kromě ní podle Fialy existují ještě další dva scénáře vývoje počtu obyvatel ČR. Střední varianta uvažuje o postupném nárůstu plodnosti na 1,7 dítěte a migračním přírůstku 25 tisíc osob ročně. Česko by se při tomto scénáři v budoucnu vyhnulo výrazným změnám a počet obyvatel by zůstal zhruba na současné úrovni.
Maximální varianta naproti tomu počítá s postupným nárůstem plodnosti až na dvě děti na ženu a s nárůstem ročního migračního přírůstku na 40 tisíc osob. To by znamenalo, že do roku 2050 by Česko mělo 12 milionů obyvatel a do konce století už by lidí bylo dokonce 14 milionů.
"Bohužel poslední informace jsou spíše varující," konstatoval Fiala. Experti podle něj předpokládají pokles plodnosti. Je to přitom pokračování trendu, který jenom na čas přerušila zvýšená porodnost silných populačních ročníků 70. let.
Kromě demografie studie řešila i důchodový systém
Fiala trojici scénářů představil v pátek na tiskové konferenci think-tanku CESTA (Centrum pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii). Kromě demografických čísel také představil dopady vývoje počtu obyvatel na důchodový systém Česka.
Podle nejméně příznivé varianty by kolem roku 2060 připadalo na 100 osob v produktivním věku 58 osob starobních důchodců namísto současných 38. Do roku 2100 by však tento počet poklesl na 46.
Podle střední varianty by počet lidí v důchodovém věku na 100 osob v produktivním věku vzrostl jen na necelých 50 a do roku 2100 poklesl na 35, tedy na nižší hodnotu než v současné době.
Maximální varianta předpokládá nárůst počtu důchodců na 100 produktivních osob jen na 44 a následný pokles na 29, tedy hluboko pod současnou úroveň.
Prognóza vypracovaná Fialou je vypočtena s ohledem na vývoj důchodového systému. Novela schválená nedávno v parlamentu zrušila horní hranici věku pro odchod do důchodu. Letošní čtyřicátníci by podle ní měli odcházet do penze v 66 letech, lidé narození v roce 1977 až v 67 letech. Děti narozené v roce 2012 pak důchodového věku dosáhnou až v 73 letech, tedy v roce 2085.
