„Když dostaneme zásilku, tak se ji snažíme otevřít tak, abychom se nekontaminovali,“ vysvětluje vedoucí laboratoře Mazáč, zatímco jedna z jeho kolegyň odebírá vzorek z velkého pytle plného z bílého prášku.
Ty leží na stole v místnosti, která až na dva laboratorní přístroje v rohu vypadá jako obyčejná kancelář. Laboranti nejprve pomocí nejmodernější verze Ramanova spetrometru, který vypadá jako velká modrá pistole a umí měřit obsah některých látek i přes průhledný obal, zjišťují, zda je látka bezpečná.
A to se v tuhle chvíli potvrzuje.
Laborantka s modrými ochrannými rukavicemi na rukou tak může začít připravovat směsici stále neznámé látky a ethanolu. Tu následně vloží do speciálního přístroje v rohu místnosti a s jeho pomocí zaznamená infračervené spektrum látky. Tento postup volí v momentě, kdy se při prvotním rozboru nepodaří odhalit, o jakou látku se jedná.
„Když pořídíme záznam infračerveného spektra, porovnáme ho s knihovnou dalších, což nám pomůže zjistit, o jakou látku jde. Další výhodou je, že jde o nedestruktivní metodu, takže se látce nic nestane,“ popisuje dále Mazáč.
Podobné zásilky nejčastěji zachytí pošta nebo letiště a následně je předají do laboratoře. Některé podezřelé substance objeví také celníci při silniční přepravě.
Tuny tabáku, miliony padělků. Při zátahu v areálu zadrželi celníci 13 lidí |
Zaměstnanci Celně technické laboratoře podobné zásilky s neznámým obsahem, které celníci zabaví s podezřením, že jde o omamnou psychotropní látku nebo substanci, kterou není možné dovážet bez licence, testují takřka každodenně. Ročně jich pod jejich rukama projde několik tisíc.
V některých případech se přesto může stát, že se charakter látky zjistit nepodaří. Podle Mazáče to jsou však pouze jednotky. „Jde například o nějakou novou látku, kterou nemáme zaznamenanou. Nebo jde třeba jen o balast, tabletovinu, a my nedokážeme určit účinnou látku, která je uvnitř, protože je ve velmi nízké koncentraci,“ říká Mazáč.
Kontrolují benzín, tabák i rýži
Při cestě do laboratoře, ve které se provádí testy minerálních olejů, míjíme police vyzdobené cigaretovými krabičkami z celého světa. Ty sbírají pracovníci z oddělení, na kterém se provádí testy tabáku a tabákových výrobků. Mazáč dodává, že v budově laboratoří se při celním řízení testuje v podstatě cokoli, včetně textilií nebo rýže.
„Naše laboratoř kopíruje činnost celní správy. To znamená, že ten největší podíl vzorků je ze správy spotřebních daní. Největší počet vzorků tvoří minerální oleje, líh a lihoviny, víno, tabák a tabákové výrobky,“ vysvětluje Mazáč činnost Celně technické laboratoře.
Ze správy spotřební daně jde zhruba šedesát procent vzorků. Dalších dvacet procent tvoří zakázané látky. Nejčastěji jde o drogy nebo léčiva. Dále také potravinové doplňky a látky, které jsou na pomezí léků a potravin. Další jsou součástí běžného celního řízení.
Pašeráci vozí Českem kusy tygrů, nosorožců či lastury. Celníci ukázali své úlovky |
V samotné laboratoři je silně cítit benzín podobně jako na čerpacích stanicích. Místnost kromě destilačních přístrojů vyplňují také regály s pečlivě označenými tmavými lahvemi plnými vzorků pohonných hmot.
„Tady nahoře v té baňce by to mělo začít vařit. Potom kapalina kondenzuje do válce. Automatické čidlo sleduje hladinu. Víme tak, kolik vzorku se předestiluje při jaké teplotě,“ vysvětluje Mazáč princip testování.
Kompletní výrobní linku na nelegální cigarety objevili celníci při raziích |
„Na základě toho jsem schopní zjistit a říct něco o kvalitě benzínu a nafty vůbec. Dále také o tom, jaká část té ropy to je, jaká frakce. Jde o jeden z prvních kroků, kterým pracovníci ověřují, že mají v rukou automobilový benzín. Ten musí destilovat od nějaké teploty do nějaké teploty,“ pokračuje Mazáč.
Diamanty se mohou vlastníci snažit podcenit
Z malého skladu rohu místnosti přináší jeden ze zaměstnanců kartonovou krabici plnou zlatých šperků. Kromě zlata a drahých kovů zkoumají pracovníci oddělení také diamanty.
„Tohle zabavili celníci na letišti v Praze,“ ukazuje na krabici plnou náušnic a náramků pečlivě označených a uložených v průhledných pytlících.
Celníkům se loni na podzim podařilo zachytit muže, který v kufru převážel čtyřicet kilo zlatých šperků z Turecka. Obsah svého zavazadla ale nenahlásil k proclení.
Pašeráci vozí každý týden cigarety z Polska, stát přichází o miliony korun |
„Jsou to tisíce kusů a všechny musíme prověřit, nafotit a zaznamenat. Začali jsme už loni na podzim a bude to nejspíš práce na několik dalších měsíců,“ dodává Mazáč s tím, že všechny zabavené cennosti, včetně šperků, zlata, diamantů nebo slonoviny, propadají do vlastnictví státu.
Česká republika je jedna ze sedmi zemí Evropské unie, do které proudí legálně surové diamanty, se kterými se pak obchoduje. V laboratořích celní správy končí nelegálně převážené diamanty, které celníci zachytí při jejich pašování. Dále i ty, které jsou do Česka dováženy legálně a které je třeba proclít. Jejich držitelé se ale musí prokázat celou řadou dokumentů.
„Jmenuje se to Kimberleyský proces a vznikl na základě toho, aby nebyly sponzorovány teroristické organizace v Africe,“ řekl pracovník gemologické laboratoře během přípravy mikroskopu, pomocí kterého diamanty kontroluje.
Kimberleyský proces definuje všechny podmínky obchodu. Zahrnuje i to, že surové diamanty bez patřičných certifikátů nemohou být vyvezené do evropských zemí. Ty může exportovat jen expediční firma, která na to má licenci, a musí být uloženy v transportním boxu.
„Transportní box musí být pevná krabice opatřená všemi informacemi, razítkem a podpisem dle podpisového vzoru,“ doplnil pracovník, který dovezené diamanty pečlivě prohlíží a kontroluje, jestli informace uvedené v dokumentech souhlasí s reálnou hodnotou diamantu.
Může se totiž stát, že se vlastníci diamantů budou snažit surovinu podhodnotit, aby z ní vyměřené clo bylo nižší. Hodnota diamantu se odvíjí nejen od jeho velikosti, kvality, ale i barvy. „Kontrolujeme pravost podpisů a certifikátů, zkontrolují se všechny údaje, které tam jsou. Samozřejmě i zboží se kontroluje,“ dodal pracovník.
Na zjištění parametrů, podle kterých se určuje hodnota diamantů, stačí zaměstnancům několik sekund až minut pozorování pod mikroskopem. U jiných látek, jako byl například obsah neznámého balíčku v úvodu článku, potřebují pracovníci více času a dalších několik testů, než se jim podaří odhalit, o jakou substanci se jedná.