ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Diagnóza během vteřin. Vědci naučili umělou inteligenci rozpoznat zápal plic

  • 11
Jeden rentgenový snímek plic pacienta v počítači a je rozhodnuto. Manželé a studenti Masarykovy univerzity Karolína a Daniel Kvakovi vytvořili program, který lékařům dokáže během pár vteřin sdělit, jestli má pacient zápal plic. V budoucnu by mohl právě umět rozpoznat i nález po onemocnění covid-19.

Podle Kvaka funguje program na podobném principu jako samořídící auta. „Základem našeho programu je neuronová síť, která analyzuje spoustu rentgenových snímků, u kterých vyhledává určité podobnosti. Když například člověk trpí bakteriálním zápalem plic, tak se na rentgenu objevují stejné obrazce a odchytly u dané nemoci. Na základě těchto zjištěných odchylek je neuronová síť schopna říci u nového snímku, zda se jedná o bakteriální onemocnění,“ popsal s tím, že nyní pracují na tom, aby program zvaný Carebot rozpoznal bakteriální či virové onemocnění.

V praxi by to mělo fungovat tak, že do počítače se nahraje rentgenový snímek. Program tak například během sekundy určí, jestli má například pacient plíce poškozené po prodělané nemoci covid-19. Program by navíc nemusel pomáhat pouze na plicních odděleních, ale třeba i v ordinacích u obvodních lékařů.

Počítače jsou neúnavné

Vědci jsou již nyní v kontaktu se špičkami v oborech radiologie a pneumologie, s vědeckými pracovišti a také s fakultními nemocnicemi. Ohlasy lékařů jsou podle nich kladné. Podle primáře radiodiagnostického oddělení Oblastní nemocnice Kolín Stanislava Kašíka může program výrazně usnadnit práci lékařům.

„Počítače jsou oproti lidem (radiologům, pozn. red.) neúnavné, a to, co se může stát radiologovi, že přehlédne nějakou plicní změnu, se nestane počítači. Aktuální jsou plicní změny při covid-19, zejména pneumonie, nebo sekundární změny po covidové pneumonii. Radiologům to jednoznačně ušetří čas, ale pomáhá primárně i v kvalitě,” popsal. Podle něj by mohl být přínosem i pro mladé radiodiagnostiky, například jako učební pomůcka. 

Podle Kvaka je cílem dostat program tam, kde je například nedostatek potřebných expertů. „Jeden lékař by během jednoho momentu mohl do systému nahrát stovky i tisíce snímků a hned by věděl diagnózu a nakolik procent je správná,“ popsal. Sám však upozorňuje, že Carebot není neomylný. „Žádná neuronová síť není stoprocentně přesná,“ popsal s tím, že jejich úspěšnost se nyní pohybuje okolo 99 procent. Přičemž snímky, u kterých neuronová síť definuje chybně onemocnění, následně konzultují s odborníky.

Hudba budoucnosti

Obdobné projekty nyní vznikají i v zahraničí. Podle Kašíka se přitom takový program nemusí uplatnit pouze na rentgenové snímky plic. 

„Zaměření na pneumonie je jen jednou z možností hodnocení snímků hrudníku, metoda se dá snadno rozšířit například na detekci jiných plicních nálezů, zejména tumorů či metastáz. Dají se hodnotit nejen snímky hrudníku, ale snímky všech částí těla (hodnocení strukturálních změn kostí, zlomeniny, pozn. red.) i obrazová dokumentace z jiných modalit,“ popsal. Podle něj má umělá inteligence v medicíně velkou budoucnost.

Aby se program českých vědců mohl uplatnit v praxi, potřebují k němu více dat - více rentgenových snímků. K těm je ale složitý přístup.

„Nyní vycházíme z volných dat, naším cílem je ale získat přístup k lokálním datům, tedy snímkům z českých nemocnic,“ uvedl Kvak. To ovšem není jednoduché, protože rentgenové snímky obsahují velmi citlivá data pacientů. Záměr manželů tak bude muset posoudit etická komise a další odborníci, než dostanou přístup k těmto datům. Následně budou muset zajistit i kybernetickou bezpečnost.

Manželé nicméně počítají, že v horizontu jednoho roku by mohli program nasadit přinejmenším v experimentálních a vědeckých pracovištích, rádi by prorazili i v zahraničí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video