ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Petr Lundák, MF DNES

Bytová krize požírá většinu společnosti. Stavět nestačí, shodují se experti

  • 728
Azylové domy, ubytovny a lidé bez domova. Takové jsou první běžné asociace v souvislosti s bytovou krizí. Nedostupné bydlení se však stalo tak velkým problémem, že se dotýká i lidí s průměrnou mzdou. Mladí mohou na žití ve vlastním zapomenout a situace se bude zhoršovat, tvrdí experti. Recepty nastupující vlády jsou podle nich nedostatečné.

Bytovou krizí je podle letošní Zprávy o vyloučení z bydlení zasažený každý desátý Čech a Češka. V bytové nouzi, kterou odborníci definují jako vyloučení ze standardního bydlení, může být podle nejvyšších odhadů až 165 tisíc osob. Přibývá počet důchodců, kteří se ve vyšším věku dostávají do ubytoven, dále i rodin s dětmi, které žijí v azylových domech nebo v přelidněných či jinak nedostatečných bytech.

„Ačkoliv počty lidí v bytové nouzi jsou nižší (ve srovnání s dalšími kategoriemi lidí, které trápí nedostupné bydlení – pozn. red.), považuji to za největší problém, jelikož dopady na životy lidí a dětí je obrovský,“ uvádí expert z Platformy pro sociální bydlení a autor zmíněné Zprávy Jan Klusáček.

Do bytové nouze se dostala Květa Švehlová žijící v Praze. „Pracovala jsem v gastru a střídala různé podniky,“ sdělila serveru iDNES.cz. „Nyní však kvůli své diagnóze pracovat nemůžu a pobírám invalidní důchod okolo 14 tisíc, část z něj jde ještě na splácení půjčky,“ svěřila se Švehlová. S tímto příjmem je sehnat běžné bydlení v Praze téměř nemožné.

„S přítelem bydlíme převážně v různých ubytovnách za Prahou, podmínky nebývají moc dobré,“ popsala Švehlová. Prý se bude snažit žádat o sociální byt. Pražský bytový fond je nicméně v důsledků stále probíhajících privatizací velice omezený, ze všech žadatelů v nouzi je město schopno vyhovět pouze 12 procentům.

Zvyšování cen energií může být rozhodující

Za nejvíce rizikovou skupinu považuje Klusáček v současné době ty obyvatele, kteří jsou ohrožení ztrátou bydlení, nebo trpí nadměrnými náklady. V praxi to znamená, že v posledním roce měli problém s úhradami základních poplatků, větší finanční výdaj by je mohl ohrozit nebo na bydlení jde přes 40 procent jejich příjmů. Takových je v české populaci až 12 procent.

„Jakmile dojde k nárůstu nákladů nebo výpadku příjmů, domácnost se dostává do velkého rizika, že skončí v bytové nouzi, například na ubytovně,“ vysvětluje autor studie. Ohrožující výdaj mohou představovat například zvyšující se ceny energií.

Babička a děda z azyláku. Pětina obyvatel ubytoven jsou právě senioři

„S manželkou máme dohromady měsíční příjem okolo padesáti tisíc, přes dvacet dáme za nájem, zbytek jde na běžné výdaje,“ sdělil zpravodajství iDNES.cz Robert V. z Liberce, který pracuje ve stavebnictví. Dle jeho slov je pro tříčlennou rodinu s malým dítětem jakýkoliv větší výdaj finanční zátěží. Na jejich rozpočtu se významně podepsalo například nedávné stěhování, růst cen energií tak může být rovněž potenciálním problémem.

Střední třída v ohrožení

„Problém nadměrných nákladů na bydlení se týká i střední třídy, především ve větších městech. Vzhledem k aktuálním nákladům na bydlení například v Praze do skupiny vydávající více než 40 procent příjmů spadají lidé i s průměrnými platy,“ vysvětluje Klusáček a dodává, že v takové situaci se nachází přibližně pětina obyvatel Prahy. Výrazně zasaženi jsou i rezidenti Ústeckého a Karlovarského kraje, ve kterých je největší poměr lidí ve finanční nouzi.

Nadměrnými náklady často trpí státní zaměstnanci. Průměrný plat učitele je v Praze 44 tisíc korun. Pedagog z pražského gymnázia Adam D. bydlí v bytě s přítelkyní v Holešovicích. Měsíční nájem v třípokojovém bytě s energiemi je okolo 25 tisíc korun, výdaje pokryjí díky mzdě partnerky.

„Samozřejmě, že uvažujeme o dítěti, ale obávám se, že bychom si to teď nemohli dovolit,“ sdělil Adam D. Dle jeho slov by dohromady se státním příspěvkem na dítě byly příjmy domácnosti něco přes 50 tisíc. „V tu chvíli bychom dávali půlku peněz na nájem, zatím nemáme moc našetřeno, takže se bojím, že bychom se mohli snadno dostat do finanční tísně,“ dodal.

Zdroj: Deloitte (nabídkové ceny)

Domácnost učitele tak spadá do třetí skupiny, kterou Zpráva pojmenovává. Jde o lidi, kterých se dotýká nedostupnost bydlení. To se může projevovat různým způsobem, například tak, že partneři odkládají založení rodiny kvůli nadměrným nákladům, z nichž většinu tvoří úhrady nájmu.

Bytová krize v této podobě dopadá především na mladé, kteří se kvůli vysokým cenám nemohou osamostatnit, nebo proto, aby ufinancovali nájem, končí se studiem. Klusáček tvrdí, že jde skrytou hrozbu, která se nedá jednoduše vyčíslit, avšak může mít do budoucna zásadní dopady.

Vlastní bydlení jako privilegium

V České republice žije ve srovnání s jinými evropskými státy výrazně více lidí ve vlastním bydlení. Podle Klusáčka je to asi 80 procent obyvatel, většinu však tvoří starší generace. „Tento počet je vzhledem k trendům především ve velkých městech dlouhodobě neudržitelný,“ komentuje analytik.

Mladším ve většině případů nezbývá vzhledem k cenám nemovitostí nic jiného než bydlet v podnájmu, nebo koupit nemovitost na periferii. Jde o první generaci, na kterou tento efekt dopadl a pro kterou vlastní bydlení ve větších městech není reálnou možností. To je velká nespravedlnost.

Jan Klusáčekexpert na analýzu a tvorbu politiky z Platformy pro sociální bydlení

O koupi nemovitosti liberecká rodina Roberta V. ani neuvažuje. „Při dnešních cenách si hypotéku opravdu dovolit nemůžeme,“ konstatuje muž ve středním věku. Doba splácení by totiž činila 38 let a i tak by rodině zbylo naprosté minimum. Zároveň je pro ně náročné s napjatým rozpočtem našetřit na základ hypotéky. „Jestli ceny nájmů a nemovitostí půjdou dále nahoru, bojím se o další generace,“ dodává Robert V.

Průměrná cena bytu v České republice o 70 metrech čtverečních je podle posledních dat společnosti Deloitte přes pět a půl milionu. Jen k tomu, aby rodina získala hypotéku, je tak potřeba mít našetřenou částku, na kterou mnozí nedosáhnou. 

Stavět nestačí

Mainstreamový názor nastupující vlády tvořené koalicí Spolu a Pirátů se STAN je, že nedostupné bydlení je třeba řešit masivní výstavbou. Odborníci nicméně poukazují, že toto řešení nemusí být dostatečné.

Skutečně efektivní řešení ke snížení cenové volatility, tedy aby ceny neletěly v boomu prudce vzhůru a v krizi prudce dolů, by mělo zahrnovat i daňové nástroje, tedy opatření, která jsou z povahy věci nepopulistická a politicky nepopulární.

Martin Luxexpert na socioekonomii bydlení z Sociologického ústavu Akademie věd

Martin Lux ze Sociologického ústavu Akademie věd tvrdí, že trh s nemovitostmi se nepodobá učebnicovým příkladům, kdy se nabídka a poptávka automaticky vyrovnávají. „Skokový nárůst objemu výstavby odpovídající dnešní poptávce není možný, to ukazuje i současný růst cen stavebních materiálů nebo nedostatek lidí ve stavebnictví. Ceny bytů rostou výrazně ve všech městech, bez ohledu na to, jestli se tam staví více či méně než jinde,“ vysvětluje v rozhovoru pro iDNES.cz.

Kromě toho významnou roli hraje fakt, že nemovitosti dnes fungují jako výnosná komodita. Nově vystavěné byty tak často končí v rukou movitých investorů, užívají se ke krátkodobému pronájmu, v některých případech zůstávají i prázdné. V množství investičních bytů je podle Luxe situace v Česku bezprecedentní.

Málo bytů = vyšší cena? Mediální příběh, který se hodí developerům, říká sociolog

Expert z Platformy pro sociální bydlení Jan Klusáček se domnívá, že je třeba začít využívat nástroje jako je rozšiřování městských bytových fondů nebo nastavit daně a podmínky výstavby tak, aby byty sloužily ke kýženým cílům. I tak je prý třeba připravit se na to, že počet lidí, kteří bydlí ve vlastním, výrazně klesne.

Dopady nedostupného bydlení může podle Klusáčka zmírnit větší míra pobírání příspěvků na bydlení. Ty totiž dle studie nečerpá více než polovina domácností, které na něj mají nárok. „Nájemní bydlení by mohlo být dostupnější, kdyby lidé dávky skutečně pobírali,“ říká.

Oslovená rodina z Liberce příspěvek nepobírá, i když by na něj měla nárok. Stejně tak učitel Robert z Prahy uvedl, že by mu přišlo chodit si pro státní podporu ponižující. „S dávkami se pojí v České republice určité stigma, to je potřeba také změnit,“ dodal na závěr rozhovoru Jan Klusáček.

O příspěvek na bydlení může zažádat každý, kdo je vlastníkem nebo nájemcem zkolaudovaného bytu a jeho náklady na bydlení převyšují 30 % (v Praze 35 %) čistého příjmu rodiny.

Více informací zde


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video