"Je to pro nás bezvýchodná situace, nikdo nevíme, co s tím," říká zoufale Michal Maleček, předseda sdružení vlastníků těchto bytů. Když si stovka lidí počátkem devadesátých let tyto byty kupovala, nikdo žádné komplikace netušil.
Domy na bývalé zemědělské půdě začaly stavět v roce 1985 Metrostav a Pražské pekárny a mlýny. Jenže po roce 1989 nebyly schopny stavbu financovat. Obrátily se na realitní kancelář Navatyp. Ta sehnala zájemce, kteří si byty dopředu zaplatili a stavba pokračovala.
Nikdo však nečekal, že restituent dostane pozemek zpátky. "V případech, kdy někdo vznesl nárok na pozemek, který byl mezitím zastavěn, stát dával peněžitou náhradu," upozorňuje Maleček. Obyvatelé dali celou věc k soudu, ten však prohráli.
Proč stát vydal pozemek, na kterém už dávno vyrostlo několik domů? Najít odpověď je obtížné.
"Hlavní podíl viny nesou ty podniky, které stavbu začaly. Vůbec si nedělaly starosti s vlastnickými právy, neměly žádné pořádné smlouvy na pozemek. Proto také můj klient soud vyhrál," míní advokát Karel Slapnička, který zastupuje restituenta Petra Ambrože. Domnívá se také, že realitní kancelář, která vše zprostředkovávala, si měla ujasnit, jak to s pozemkem přesně je.
Realitní kancelář Navatyp se brání, že půdu vydal pozemkový úřad. To však pracovník úřadu Václav Konvalinka popírá: "Tahle restituce vůbec nešla přes nás," brání se. Právník Oldřich Choděra, kterého si nyní najali vlastníci bytů, si myslí, že stavbaři podcenili zápis změn do katastru nemovitostí. "Zřejmě se na to vykašlali. Podle zápisu v katastru by se přece poznalo, že už to není hospodářská půda, ale že jsou tam baráky a nové inženýrské sítě," míní.
Také Růženě Zajácové z katastrálního úřadu připadá zvláštní, že stát nedal restituentovi raději peněžitou náhradu. "Vypadá to, že se to rozhodlo někde od stolu, že se na ten pozemek nikdo nepřišel ani podívat," uvedla.
