"Pochopitelně, počítáme i s podílem nájemníků. Zejména při výměně bytových jader a dalšího zařízení, které zvýší kvalitu bytů. Jako je to v zemích Evropské unie," potvrdil radní Miloš Máša.
Prakticky to znamená, že pokud nájemník dostane jiné nebo nové zařízení bytu, než má uvedeno ve smlouvě, nájemné se zvýší. I tyto peníze by se však měly vrátit zpátky do celkové regenerace sídlišť, čili zlepšení životních podmínek a úrovně bydlení na sídlištích.
Ta bude navazovat na opravy paneláků a její koncepce by měla být hotová do června příštího roku. "Chceme vytvořit tlak na legislativu, aby se peníze, které nájemníci ušetří díky opravám domů, například po zateplení, vracely zpátky do sídlišť. Proto chceme prosadit povinné příspěvky nájemníků," zdůraznil radní Zdeněk Kovařík.
Podle sociologa Karla Kuchaře, jednoho z autorů reprezentativní analýzy 54 pražských sídlišť, je povznesení jejich úrovně mimořádně obtížný úkol. "Sídliště totiž stále více plní funkci sociálního bydlení. Ti, kteří na to měli prostředky, se odsud v posledních letech odstěhovali. Dnes v panelácích žijí lidé, kteří si jiné bydlení nemohou dovolit, a tak jsou se situací smířeni a vlastně se jim tam líbí," tvrdí Kuchař.
To potvrzují i výsledky analýzy, kterou zpracoval Útvar rozvoje hlavního města. Podle ní bydlení na sídlišti vyhovuje až čtyřem pětinám místních obyvatel.
"Obyvatelé sídlišť volný čas obvykle tráví nákupy v místních supermarketech nebo v multikinech, kde běží jedna americká slátanina za druhou. Mládež nemá možnosti smysluplného trávení času, roste kriminalita," popisuje sociolog.
Podle něj představují sídliště z hlediska dlouhodobého vývoje vážný sociální problém.
Prakticky to znamená, že pokud nájemník dostane jiné nebo nové zařízení bytu, než má uvedeno ve smlouvě, nájemné se zvýší. I tyto peníze by se však měly vrátit zpátky do celkové regenerace sídlišť, čili zlepšení životních podmínek a úrovně bydlení na sídlištích.
| Jak bude vypadat Jižní Město za pár let? Koncepci regenerace sídlišť již některé městské části nezávisle na magistrátu vypracovaly. Jednou z prvních byla Praha 11, kde na největším českém sídlišti žije přes 82 tisíc obyvatel. I na Jižním Městě je prioritou vyřešení parkovaní. "Na sídlišti chybí podle vyhlášky 18 tisíc parkovacích míst," uvedla vedoucí odboru územního rozvoje Jitka Boušková. "Radnice by chtěla do budoucna vytvořit víc stání v terénu, a proto plánujeme rozšířit komunikace. Chceme také najít soukromé investory, kteří by na stávajících parkovištích postavili několikaetážové garáže. Podle Bouškové by se celé sídliště mělo rozdělit do 13 celků, z nich každý by měl mít svůj specifický charakter. "Měly by se odlišovat třeba barevností nebo městským mobiliářem," dodala Boušková. |
Podle sociologa Karla Kuchaře, jednoho z autorů reprezentativní analýzy 54 pražských sídlišť, je povznesení jejich úrovně mimořádně obtížný úkol. "Sídliště totiž stále více plní funkci sociálního bydlení. Ti, kteří na to měli prostředky, se odsud v posledních letech odstěhovali. Dnes v panelácích žijí lidé, kteří si jiné bydlení nemohou dovolit, a tak jsou se situací smířeni a vlastně se jim tam líbí," tvrdí Kuchař.
To potvrzují i výsledky analýzy, kterou zpracoval Útvar rozvoje hlavního města. Podle ní bydlení na sídlišti vyhovuje až čtyřem pětinám místních obyvatel.
"Obyvatelé sídlišť volný čas obvykle tráví nákupy v místních supermarketech nebo v multikinech, kde běží jedna americká slátanina za druhou. Mládež nemá možnosti smysluplného trávení času, roste kriminalita," popisuje sociolog.
Podle něj představují sídliště z hlediska dlouhodobého vývoje vážný sociální problém.
