Zní to skoro jako sci-fi. Nenáviděné biflování má ze škol vymizet.
"Škola budoucnosti" bude ušita na míru potřeb jednotlivých dětí. Nejde o to, jaké množství vědomostí dětem do hlavy nasouká, ale zda je naučí informace samostatně vyhledávat a používat v praxi.
Přijdou i další novinky: o tom, co, kdy a jak se děti budou učit, nebudou rozhodovat ministerští úředníci, ale ředitelé škol, kteří děti a jejich potřeby znají nejlíp. Výuka oborově blízkých předmětů, jako jsou třeba dějepis, zeměpis a občanská nauka, se propojí tak, aby se děti učily o událostech ve všech souvislostech.
Zákon zavádí i novou jednotnou podobu státní maturitní zkoušky. Jenomže ředitelé škol s navrhovaným zákonem spokojeni nejsou.
"Reformu potřebujeme, už před deseti lety na ni bylo pozdě. Ale ministerstvo zapomnělo, že se nové metody musí nejdřív naučit sami učitelé, a že k tomu musí mít podmínky, motivaci a příležitost. Každý z nás umí napsat dopis, ale jen málokdo hned celý román," komentuje zákon ředitel základní školy v pražské Táborské ulici Vít Beran.
Podobně hovoří i jeho kolegové. "Ten zákon je tak špatně napsaný, že by se měl odmítnout jako celek. Zavalí nás administrativou, takže nám na děti, kvůli kterým tu jsme hlavně, nejspíš vůbec nezbude čas," míní předseda Asociace základního školství Karel Bárta.
Zákon kritizuje ODS a nově i Unie svobody. Výhrady k navržené reformě má její předseda, vicepremiér Petr Mareš. "Připomínek mám zhruba čtyřicet a pro naši stranu jsou zcela zásadní," řekl Mareš.
Ministryni Buzkovou už proto přesvědčil, aby dnes projednávání zákona ve vládě pozdržela. Chce, aby se o reformě českého školství nejdřív poradilo vedení koaličních stran.
Buzková na to kývla. "Přijetí zákona se tak sice o pár dní zpozdí, ale věřím, že to nakonec bude k jeho prospěchu. Jde o tak závažnou právní normu, že bych uvítala, aby pro ni zvedli ruku nejen koaliční, ale i opoziční poslanci," uvedla.
